Návod na výlet Deblín–Katov–Libochovka–Řikonín
Deblín, Katov, tunel pod tratí a pak celé odpoledne podél Libochovky až k Řikonínu. Čtyři hodiny cesty, dá se autobusem přijet a vlakem odjet. Letos v létě bylo tak málo vody, že se žádné brody nekonaly. Potok se přecházel suchou nohou.
Opět na Libochovce, ale trochu jinak než minule. Z Brna jede do Deblína autobus, takže se dá začít na druhé straně kopce a k vodě přejít lesem přes Prostanín a Katov.
U každé fotky je doba od začátku trasy, včetně zastávek, a kilometry podle polohy snímků; klikem se otevře mapa s místem, kde vznikla.
Jak se tam dostat
Vyrazil jsem z Brna od zoologické zahrady autobusem 303 nebo 312 do Deblína — spojení najdete na IDOSu, zastávka Deblín, Myslivna. Zpátky se jede vlakem z Řikonína nebo z Dolních Louček.
Kdo už údolí Libochovky zná z jara, najde druhou polovinu téhle cesty v článku Z Níhova do Dolních Louček údolím Libochovky — tam bylo brodů dvanáct.
Mapa výletu
Trasa z Deblína údolím Libochovky do Řikonína
9. 9. 2026 · 50 zastávek
- Deblín, Myslivna — autobusová zastávka (start)
- Katov, hospoda U Kapličky
- Jeskyně nad Libochovkou
2 fotek bez zveřejněné polohy zůstává mimo mapu.
Interaktivní mapa se načte na webu.
Autobusem do Deblína
0:00 h — Autobus 312 z Brna mě vysadil na zastávce Deblín, Myslivna. Odsud je k Libochovce hodina a půl pěšky, s jedním údolím po cestě.
0:00 h — Kousek po silnici na Deblín, než se dá odbočit na polní cestu. Auta tu jezdí, ale je kam uhnout — jde se jen pár metrů vedle nich.
0:03 h — Po dvou stech metrech rybník. Léto bylo suché a tráva je spálená.
0:05 h — Rybník s rákosím. Odsud už cesta míří do lesa.
0:09 h — Pěkná lesní alej, po které se jde k rozcestí nad Prostanínem. Je to cyklostezka až do Dolních Louček, vhodná i pro kočárek.
0:10 h — Dneska jsem zvolil letní sandály.
0:12 h — Kam dneska jdu: na Libochovku, na pařez, který bývá plný lesklokorek ploských, a jinou cestou než minule — přes Deblín, kam se dá dojet MHD.
0:13 h — Polní cesta mezi loukou a lesem. Za tou řadou smrků začíná souvislý les až do údolí.
Lesem k Prostanínu
0:18 h — Pěšina u rybníka s rákosím.
0:18 h — Přístřešek s ohništěm, skvělé místo na odpočinek.
0:19 h — Ten samý přístřešek z jiného úhlu.
0:24 h — Lesní křižovatka, kde se dá splést směr. Rovně až doprava, ne doleva.
0:25 h — Statný buk u cesty.
0:38 h — Lesní cesta mezi duby a buky.
0:44 h — Asfaltka lesem — krátký úsek, kde se jde rychle.
0:46 h — Suchý bukový kmen uprostřed paseky. Na takových torzech bývají choroše, tenhle byl ale holý, asi málo vody.
0:50 h — Cesta se láme dolů. Od téhle chvíle už se jen klesá k vodě.
0:51 h — Paseka s výhledem na protější stráně. Dole pod nimi teče Blahoňůvka, která se později vlévá do Libochovky.
0:57 h — Pozor na odbočku na Prostanín doleva.
0:57 h — Sestup lesní cestou do údolí a pak zase nahoru k Prostanínu.
1:00 h — Smrkový les s mechem mezi kmeny. Vlhko, ale po suchém létě žádné houby.
1:05 h — Blahoňůvka, první voda za celý den.
1:05 h — Cesta kopíruje koryto potoka, které je skoro vyschlé. Podle kamenů je znát, kam sahá voda na jaře.
1:07 h — Žlutá turistická značka na stromě. Odsud už jdu po značce dolů do vsi.
Prostanín a Katov
1:12 h — Prostanín je malebná vesnička, jen pár stavení.
1:14 h — Průchod vsí trvá pár minut. Cesta vede mezi staveními a pokračuje do polí.
1:18 h — Polní cesta mezi mezemi.
1:25 h — Zorané pole před Katovem.
1:31 h — Cesta se stáčí ke Katovu, v dálce střechy vsi. Poslední otevřená krajina před údolím.
1:39 h — Hospoda U Kapličky v Katově je zavřená a podle stavu vývěsky už delší dobu. V Katově je ale obchod — nebo můžete zkusit okolní vesnice.
Tunelem pod tratí do údolí
1:48 h — Tunel pro Libochovku pod železničním valem mezi Katovem a Níhovem. Vlaková zastávka je hned z druhé strany valu — i když přijedete vlakem, chodí se tudy: od zastávky nahoru, dolů a skrz tunel.
1:52 h — Za tunelem začíná vlastní údolí. Vrby, kopřivy a potok.
Pařez obsypaný lesklokorkou
2:01 h — Ohňovce na řezné ploše starého kmene. Podhoubí v pařezu vydrží léta a plodnice postupně přirůstají.
2:05 h — Velký pokácený strom hned u potoka, nepřekvapivě obsypaný lesklokorkou ploskou. Kvůli takovým místům jsem sem dneska šel.
2:06 h — Sbírám nožem jednu plodnici po druhé. Beru jen mladší pěkné kusy.
2:10 h — Zajímavý plazivý kmen u potoka.
2:12 h — Krásná mladá lesklokorka ploská zblízka: hnědý klobouk s bílým narůstajícím okrajem a bílou spodní stranou.
2:15 h — Další plodnice o kus dál na témže kmeni, schovaná pod trávou.
2:16 h — Síťovka se plní. Tolik lesklokorky jsem na jednom místě letos neviděl.
2:22 h — Tůň pod stromy, hladina bez pohybu. Takhle vypadá Libochovka v září.
Kolem tunelu a dál po Libochovce
2:38 h — Kolem tunelu doprava nechoďte, je tam slepá cesta — visí tam i cedule místních. Vlevo se projde nahoru podél železničního tunelu.
2:41 h — Nad železničním tunelem.
2:42 h — Cesta podél ohrady. Vlevo dole už teče Libochovka.
2:43 h — Kudlanka nábožná v posekané trávě — zbarvená do barvy slámy podle okolí, jako chameleon.
2:45 h — U ohrady se pasou dva přátelští koně. Přišli k plotu sami, jen co mě uviděli.
2:46 h — Cesta kolem chalup na kraji údolí. Je tu pár roztroušených stavení.
2:47 h — Pod strání se pase hejno bílých hus. Vypadá to na přípravu na svatomartinské hody.
2:50 h — U domu doleva — tady se cesta dělí a správný směr je dolů k vodě.
Brody, které letos nebyly brody
2:52 h — Přechod po betonových deskách místo brodění. Letos bylo opravdu málo vody a nakonec se všechny brody daly přejít suchou nohou.
2:55 h — Kamenité koryto, ve kterém stojí jen mělké tůňky. Na jaře tudy teče souvislý proud.
2:57 h — Další přechod přes potok po kamenech. Ani tady se nemuselo do vody.
2:58 h — Voda se drží jen v prohlubních. Léto se na potoce podepsalo.
3:01 h — Pěšina po svahu nad korytem.
3:04 h — Kláda přes potok místo lávky. Dneska zbytečná, dalo se projít po kamenech.
Skály a jeskyně nad potokem
3:06 h — Skály jsou všude kolem.
3:09 h — Potok pod skalní stěnou. Voda, kameny, kořeny.
3:09 h — Tady je třeba trochu odbočit a hned je vidět jeskyně nad potokem.
3:11 h — Jeskyně kousek nad Libochovkou — suchá, s ohništěm. Dalo by se tu přespat.
3:18 h — Lahvička mé tinktury z lesklokorky ploské stojí na houbě, ze které se vyrábí.
3:21 h — Zapadané ohňovce na kmeni nad cestou. Tvrdé jako dřevo a na kmeni vydrží roky.
Kutiny a cesta k vlaku
3:26 h — Údolí mezi skalními stěnami. Cesta se drží dna a kopíruje koryto.
3:26 h — Kamenité dno s posledními kalužemi. V tuhle chvíli spíš stezka než potok.
3:27 h — Dřevěný most přes Libochovku už ztrouchnivěl natolik, že jdu radši kolem.
3:33 h — Outkovka rumělková na spadlém kmeni. Ostře oranžová, nejde přehlédnout.
3:33 h — Suché kamenité koryto v celé šíři. Takhle vypadal potok po letošním létě.
3:39 h — Louka před Kutinami.
3:47 h — Dál po vodě by mě čekaly další brody, ale žene se déšť a za chvíli jede vlak. Beru to po zelené nahoru přímo do Řikonína. V Kutinách jsou dokonce dvě hospody, kde se obvykle zastavím.
3:52 h — Poslední úsek jsem si zkrátil po silnici. Není to hezké, zato rychlé.
4:03 h — Vypadalo to, že vlak nestihnu, ale nakonec jsem stál na nástupišti včas. Čtyři hodiny cesty a plná síťovka lesklokorek.
Jak to dopadlo
Za slunečného počasí je cesta z Deblína k Libochovce moc příjemná. Trochu zklamalo, že je v Katově zavřená hospoda — snad bude otevřená některá v okolních vesnicích. Lesklokorek ploských jsem našel požehnaně, a poslední úsek před Řikonínem jsem si nakonec zkrátil kolem cesty.