Sirup ze smrkových výhonků. 28 dní krok za krokem.

Cukr, jehličí a čas. Nic se nevaří — studený proces, který zachová nejvíc přírodních látek.

Cukr, jehličí a čas. Nic víc na sirup ze smrkových výhonků nepotřebujete. Nic se nevaří — výhonky se zasypou cukrem a ten si z nich šťávu vytáhne sám. Je to studený proces, který zachová nejvíc přírodních látek.

U mě to trvalo 28 dní: naloženo 24. května, filtrováno 21. června.

Jestli vás zajímá stejná surovina v alkoholu, mám k ní návod na tinkturu.

Co budete potřebovat

Čerstvé smrkové výhonky — světle zelené a měkké, duben až květen
Cukr — použil jsem kombinaci bílého a nerafinovaného třtinového, ale nejlepší je čistý třtinový
Citron — nakrájený na plátky
Velkou sklenici a kus fólie nebo plátna na převázání
Převařenou nebo destilovanou vodu
Kyselinu citronovou — volitelně

Pozor na tis

Smrkové výhonky se na jaře dají splést s výhonky tisu červeného. Tis je jedovatý celý, s jedinou výjimkou červeného dužnatého míšku kolem semene, a nové světle zelené přírůstky mu raší ve stejnou dobu, kdy se výhonky sbírají.

Jehličky mladých smrkových výhonků jsou ještě měkké, takže se neřiďte tím, jestli píchají. Rozhoduje tvar a postavení jehlic:

Smrk má jehlice na průřezu čtyřhranné a vyrůstají dokola celé větvičky, takže větvička vypadá huňatě. Rozemnutý výhonek voní pryskyřicí.
Tis má jehlice ploché, svrchu leskle tmavě zelené, a na větvičce stojí jen po stranách ve dvou řadách, takže větvička vypadá placatě. Pryskyřicí nevoní, nemá šišky a samičí keře mají na podzim červené míšky.

Tis se často sází jako okrasná dřevina do parků, zahrad a na hřbitovy, v přírodě je vzácný. Pokud má větvička ploché jehlice ve dvou řadách, smrk to není. Takové výhonky nesbírejte.

Všechno, s čím se začíná

První den

Cukr, výhonky, citron. A pak pořád dokola.

Poměr cukru a výhonků držím zhruba půl na půl — od oka, nic neodvažuju.

Vrstvení a pěchování

Vysypat vrstvu cukru, na ni výhonky, na ně plátek citronu. A pěchovat. Tohle je ta část, kterou nejde odbýt.

Nesmí tam zůstat vzduch. Všechno musí být pěkně v kontaktu — cukr musí sedět na jehličí, ne vedle něj. Kde je vzduchová kapsa, tam cukr nemá co táhnout.

Takhle postupujete dokola, až je sklenice plná. Než dojedete nahoru, spodek už je znát: obsah je pěkně mokrý, cukr začal pracovat okamžitě.

Nakonec převázat fólií nebo plátnem a nechat stát.

Po 13 dnech

U dna se drží tmavá tekutina, jehličí plave nad ní. Zatím to vypadá přesně tak, jak má.

Po třinácti dnech — cukr začíná pracovat

Po osmnácti dnech — u dna pořád neroztátý cukr

Po 18 dnech a jedna komplikace

Tady se to zadrhlo. Cukr se nechtěl úplně rozpustit a u dna zůstávala pevná vrstva. Roztok se nejspíš zasytil a víc cukru už nepobral.

Přidal jsem převařenou vodu — dá se použít i destilovaná — a kyselinu citronovou.

Po 28 dnech

Barva je sytě jantarová, výhonky nahoře zhnědly a vydaly, co mohly. Hotovo.

Po dvaceti osmi dnech, připraveno k filtraci

Trychtýř a pasírovací plátno

Filtrace

Trychtýř do láhve, navrch pasírovací plátno. Nechat protéct, nespěchat a netlačit — protlačený sirup je kalný.

Hotové přelít do čistých lahví a uklidit do chladu. Část dávám do mrazáku, ať mám i v zimě.

Sirup ze smrkových výhonků je tradiční domácí příprava, nic víc. Není to lék a tenhle návod není doporučení k užívání.