Údolím Libochovky z Níhova do Dolních Louček
Pět hodin podél vody, po skalách a přes louky. Dvanáct brodů a plno jarních choroší.
Potok se cestou přechází dvanáctkrát a ani jednou po pořádné lávce — po kamenech, po kládách a jednou naboso. Mezi brody jsou skály přímo nad vodou, polévka na terase u řeky a choroše, kterých je tu z jara plné údolí.
Cesta není vůbec těžká, jen je na ní hodně přechodů přes potok. V létě se dá zvládnout bez problémů i s dětmi.
U každé fotky je doba od začátku trasy, včetně zastávek a pauzy na oběd, a kilometry podle polohy snímků; klikem se otevře mapa s místem, kde vznikla.
Vlakem z Brna do Níhova
Do Níhova jezdí z Brna hlavního nádraží vlak zhruba každou hodinu, směrem na Tišnov a Křižanov, a cesta trvá kolem hodiny. Aktuální spojení najdete na IDOS, Brno hl. n. → Níhov. Zpátky se dá nasednout v Dolních Loučkách, kam údolí přirozeně dovede — a nebo ve zkrácené verzi už v Řikoníně.
Mapa výletu
Trasa údolím Libochovky
20. 4. 2025 · 43 zastávek
- Níhov, nádraží
- Lavička nad tratí
- Kolem tunelu
- Údolí Libochovky
- Přechod vody u chalupy
- Ranč U Bizona
- Údolí Libochovky, pamětní desky
Interaktivní mapa se načte na webu.
Za Níhovem
0:00 h — Start u nádraží v Níhově. Potok tu podtéká trať kamenným tunelem.
0:01 h — Ještě u trati, pár kroků od nádraží, první pařez s lesklokorkami ploskými. Údolí se hlásí dřív, než člověk vůbec sejde k vodě.
0:05 h — U cesty v mechu roste lesklokorka ploská.
0:10 h — Potok se pod stromy rozlévá do tiché tůně.
0:15 h — Pěšina nad tratí: vlevo dole koleje a u cesty lavička, kde se dá chvíli posedět.
0:20 h — U železničního tunelu doprava nechoďte, je tam slepá cesta. Vlevo se projde po betonu, nebo za nízké vody brodem, a dál podle cedule místních: údolím průchod není, takže vedle tunelu nahoru a podél ohrady po značkách se stopami.
0:22 h — Outkovka pestrá na řezné ploše starého kmene. Poznáte ji podle soustředných barevných pásů na klobouku; právě z ní dělám tinkturu.
0:24 h — Cesta podél ohrady s prvním výhledem do údolí. Odsud už jde jen dolů k vodě.
0:25 h — U ohrady se pasou dva přátelští koně.
0:25 h — Za chvíli stojí oba u plotu a zkoumají, jestli náhodou nemáme něco k jídlu.
0:27 h — Kousek za koňmi, u chalupy pod sloupem, se cesta rozdvojuje. Držte se doleva, podle šipky.
0:29 h — Pár set metrů za rozcestím cesta přechází potok u chalupy. Do dvanácti brodů v soutěsce se nepočítá — ty začínají až o deset minut dál.
Soutěska: šest brodů za půl hodiny
0:38 h — Spadlý betonový blok a koryto zatarasené kmeny a prkny. Tady začíná část, kde se pěšina drží vody a potok se musí přecházet.
0:40 h — První brod. Po kamenech, které někdo do potoka narovnal už dávno před námi.
0:43 h — Pohled vzhůru do korun. Smrky tu jsou vysoké jako věže a slunce sem sahá jen bokem.
0:44 h — Druhý brod: klády položené přes balvany. Drží, ale kloužou.
0:49 h — Kamenné ohniště na pěšině mezi smrky. Místo, kde se v létě určitě táboří.
0:50 h — Třetí brod pod mechem obrostlými balvany.
0:52 h — Ohňovec na trouchnivějícím pařezu, obrostlý mechem. Tvrdá černá plodnice, která na dřevě vydrží celé roky.
0:56 h — Skalní stěna nad Libochovkou a průhled do slunce. Tady se údolí zužuje do skutečné soutěsky.
0:56 h — Čtvrtý brod. Hafík si užívá vodu.
0:58 h — Pátý brod hned za ním: pohodlný přechod díky prknu.
1:00 h — Pro jednou pořádná dřevěná lávka. Přes ni a rovnou zpátky do lesa.
1:00 h — Ta samá lávka z druhého břehu. Fotka, která pro mě celé údolí shrnuje: voda, balvany a smrky.
1:01 h — Mechem obrostlé balvany a pramínek, který po nich stéká do potoka.
1:01 h — Stejné místo v pohybu. Voda si po mechu hledá cestu dolů.
1:02 h — Pěšina s dalším ohništěm pod skálou. Soutěska se pomalu otevírá.
1:05 h — Šestý brod a poslední v soutěsce. Po kamenech a hned za nimi široká pěšina.
1:13 h — Trouchnivějící pařez s trochou outkovky. Údolí se rozšiřuje a začínají louky.
Oběd u Bizona
1:17 h — Dřevěný most přes řeku k Ranči U Bizona. My jdeme ještě kousek dál, na Kutiny.
1:24 h — Klub na Kutinách – U Trempů. Terasa nad řekou, slunečníky a lavice, přesně to, co po šesti brodech chcete vidět.
1:30 h — Polévka a pivo na terase nad řekou. Odsud se nikomu nikam nechce, takže pauza trvala přes hodinu.
2:39 h — Zpátky na cestě. Lávka přes potok.
Odpoledne u vody: ryby, choroše a brod naboso
2:44 h — Voda je tak čistá, že je vidět každý kámen na dně. Stačí chvíli stát a začnou se ukazovat ryby.
2:48 h — Hejno ryb v Libochovce. Na fotce spíš stíny, na živo jich byly desítky.
2:50 h — Ucháč obecný, jarní houba s hnědým, mozkovitě zprohýbaným kloboukem. Je jedovatý, proto jen na fotku.
2:53 h — Starší outkovky ploské na mechem porostlém pařezu. Loňské plodnice, které přežily zimu.
2:53 h — Padlý kmen s lesklokorkami ploskými v čerstvé jarní zeleni.
2:53 h — Průzkum stejného kmene zblízka. Plodnice v několika patrech nad sebou.
2:56 h — Lesklokorky ploské, celé i uříznuté. Uřízlé nechal někdo přede mnou, patrně na tinkturu.
3:04 h — Sedmý brod, tentokrát naboso. Voda je v dubnu ledová, ale dno je hladké a rovné a přejít se dá v klidu.
3:05 h — Lesklokorka s lesklým hnědým kloboukem, ruka pro měřítko. Co se s ní stane, když ji polijete vodou, ukazuje video. Tuhle jsem nechal růst.
3:08 h — Krátký pozdrav od potoka. Žijí tu i ledňáčci.
Brody na cestě k mlýnu
3:12 h — Skalní stěna nad vodou a pak osmý brod: cesta prostě vede potokem.
3:16 h — Devátý brod o pár minut dál. Potok meandruje a cesta ho protíná znovu a znovu.
3:19 h — Desátý brod, nejdelší z těch vozových. Minutu chůze vodou pod skalní stěnou.
3:25 h — Usedlost s hospodářskými budovami na louce u řeky. První stavení od oběda.
3:26 h — Hromada klád, chalupy a kousek asfaltky. Rozcestí: odsud se dá odbočit na Řikonín, nebo pokračovat na Dolní Loučky.
3:28 h — Pěšina pod skalní stěnou v lese u Libochovky. Skály tu jdou přímo z cesty nahoru.
3:29 h — Starý kamenný mlýn s vysokým štítem nad potokem. Voda, která ho poháněla, teče kolem dodnes.
Meandry, řetěz a pamětní desky
3:32 h — Pěšina podél Libochovky mezi rozkvetlými keři. Trnky a třešně v plném květu.
3:33 h — Louka podél potoka a kvetoucí stráň nad ní. Tady se dá odbočit a jít i po louce — chvíli se jde po trávě, bez kamenů a bez brodů.
3:36 h — Meandr Libochovky s odrazem stromů a kamenitým dnem.
3:36 h — Řetěz na mechem porostlé skále nad řekou. Pěšina tu vede po šikmé skále a bez řetězu by se za mokra nedala přejít.
3:39 h — Potok pod rozkvetlým stromem a na louce za ním cyklisti. Do té chvíle jsme nikoho nepotkali.
3:41 h — Skála s pamětními deskami a lucernou u lesní cesty. Připomínka trempů, kteří už nejsou mezi námi.
3:42 h — Louka pod skalní stěnou. Právě odchází mrak a přichází slunce.
3:46 h — Jedenáctý brod, nejdelší z celého dne: přes minutu po kamenitém dně podél spadlého kmene. Byla to výzva, ale zvládl jsem to suchou nohou.
3:49 h — Loukou dál po proudu. Přijíždí cyklista.
Loukami k Jašánku
3:54 h — Březovník obecný na bříze. Hladký světle hnědý klobouk, který se s ničím neplete.
3:57 h — Troudnatec kopytovitý na kmeni sousední břízy. Šedé kopyto s vrstvami; dva choroše ze stejného stromu, které se přesto nepletou.
4:02 h — Libochovka protékající kvetoucím porostem. Údolí je tu už široké a plné světla.
4:04 h — Polní cesta loukou podél lesa pod modrou oblohou.
4:08 h — Přístřešek Jašánek na louce u řeky, s hromadami dřeva. Dobré místo na svačinu nebo na přečkání deště.
4:10 h — Dvanáctý a poslední brod: po kládě přes potok, kousek pod Jašánkem.
Přes Mírovou k viaduktu
4:24 h — Oranžové houbové plodnice ve dvou dutinách kmene. Druh jsem neurčil, ale barva se nedá přehlédnout.
4:25 h — Od kontejnerů u silnice nahoru lesní pěšinou. Jediné pořádné stoupání dne; klidně můžete jít ale i rovně.
4:55 h — Výhled z kopce Mírová na Dolní Loučky a zalesněné hřbety kolem.
5:09 h — Suchý březový kmen se zralými troudnatci pásovanými. Plošší klobouk s červenohnědými pásy a světlejším okrajem.
5:11 h — Železniční viadukt u Dolních Louček z lesního svahu. Po něm za chvíli pojedeme zpátky.
5:11 h — Viadukt ještě jednou, tentokrát i s Dolními Loučkami pod ním.
5:40 h — Seděl jsem na pokácených smrcích a přistál na mě kůrovec. Tečka za výletem: pět hodin, dvanáct brodů a vlak domů.