18. června 2026 · 7 min čtení

Co procento betaglukanů na etiketě doopravdy znamená

Proč se čísla různých výrobců nedají srovnávat.

1 ze 4

Když nezávislý tým vědců proměřil 19 doplňků z reishi z amerického trhu, jen čtvrtina odpovídala tomu, co měli na etiketě — a ve dvou třetinách se místo houby našel škrob, levná výplň.¹

U houbových extraktů se přitom čísly jako „30 % betaglukanů" mává jako důkazem kvality. Háček je v tom, že běžné metody měření házejí do jednoho čísla věci, které k sobě nepatří — trochu jako počítat dohromady jablka a hrušky. Děje se to proto, že levné, nespecifické metody je nerozliší — a vyšší číslo se v marketingu líp vyjímá. Tady vysvětlím, co to číslo doopravdy měří, proč se mezi výrobci nedá srovnávat, a proč ho u svých tinktur neuvádím.

Co jsou betaglukany a triterpeny

Krátké rozlišení, ať víme, o čem je řeč. Betaglukany jsou složité cukry (polysacharidy) ze stěn houbových buněk — ty větvené molekuly typu 1,3/1,6, kvůli kterým se vitální houby vědecky zkoumají. Alfa-glukany vypadají na první pohled podobně, ale jsou to v zásadě škroby — zásobní cukr, kterého je plné třeba obilí. Chemicky příbuzné, ale úplně jiná věc. A triterpeny (u lesklokorky a reishi takzvané ganoderové kyseliny) jsou skupina hořkých látek rozpustných v lihu. Každé z nich by vydalo na vlastní článek; tady mi jde o ta čísla na etiketě.

Ruka držící čerstvou plodnici outkovky pestré v lese

Srovnání metod: levná komerční neselektivní metoda (barevná reakce, „celkové triterpeny“) ukáže ≈ 6 %, kdežto přesná selektivní laboratorní metoda (LC‑MS/MS, konkrétní ganoderové kyseliny) jen ≈ 0,5 %.

Co to číslo vlastně měří

Začnu tím, co se v laboratoři vlastně děje. Beta-glukan se totiž většinou neměří přímo. Laboratoř nejdřív stanoví celkový glukan — vzorek rozloží až na glukózu a změří, kolik jí je. Zvlášť stanoví alfa-glukan (ten škrob). A beta-glukan? Ten nezměří, ale dopočítá: celkový glukan minus alfa-glukan.²

A právě tady jsou ta jablka s hruškami. Nejdřív se všechno spočítá dohromady (celkový glukan), pak se odečte jedna část (alfa-glukan/škrob) a co zbyde, se prohlásí za beta-glukan. Neměří se přímo ta větvená frakce, kvůli které houby stojí za pozornost — měří se glukóza a zbytek se odhadne výpočtem. Číslo „44 % betaglukanu" tedy neříká, že 44 % obsahu jsou ty větvené betaglukany, o které jde.

U triterpenů je to ještě výmluvnější. Levné a běžné je stanovit „celkové triterpeny" jednou barevnou (spektrofotometrickou) reakcí — vyjde jedno souhrnné číslo, klidně kolem 6 %. Jenže když se týž vzorek proměří přesnou metodou (LC‑MS/MS), která rozpozná jednotlivé ganoderové kyseliny, zůstanou z toho často jen desetiny procenta — řádově desetkrát až stokrát méně.³ A obsah těch konkrétních kyselin se navíc liší kus od kusu podle původu a stromu, na kterém houba rostla — i u lesklokorky, kterou sbírám.⁴

Číslo, které nikdo nezměřil

Laboratoř stanoví celkový glukan, zvlášť stanoví alfa-glukan (škrob) — a betaglukan z toho jen odečte. Na etiketě pak stojí číslo, které samo o sobě nikdy nikdo nezměřil.

Rozdíl dvou měření navíc nese chybu obou. A i to, co zbyde, je směs; větvené 1,3/1,6 řetězce, kvůli kterým se houby zkoumají, jsou jen část z toho.

Betaglukan se neměří — dopočítá se jako rozdíl dvou měření

Proč se ta čísla nedají srovnávat

Tady je háček, který na etiketě nenajdete: výsledek závisí na metodě. Když se stejné houby proměří dvěma různými postupy na beta-glukan, vyjdou různá čísla — protože každá metoda počítá jinak.⁵ A komerční výrobci přitom obvykle sáhnou po té levné a méně přesné, ne po té drahé a specifické. K tomu obsah sám kolísá druh od druhu, ba i mezi kloboukem a třeněm jedné houby.⁶ Bez jednotné, závazné metodiky tak není „32 %" od jednoho výrobce porovnatelné s „38 %" od druhého. Vyšší číslo nemusí znamenat lepší houbu — může znamenat jen jinou metodu nebo jiný kus houby.

Není to ojedinělý problém

Že čísla na etiketě a skutečný obsah nejdou dohromady, není teoretická obava. Zmíněný americký rozbor 19 reishi doplňků našel shodu s etiketou jen u čtvrtiny.¹ Italská studie zase u houbových doplňků ověřovala DNA a zjistila, že jen 6 z 19 vzorků odpovídalo druhu uvedenému na obalu.⁷ A co v těch produktech bylo místo houby? Často levné plnidlo: ten americký rozbor našel u 13 z 19 vzorků (68 %) škrob — cukr, který se přidává jako výplň a v plodnici reishi vůbec není.¹ Mezera mezi tím, co je na etiketě, a tím, co je v lahvičce, je v téhle kategorii spíš pravidlo než výjimka.

Jeden český výrobce s vysokými čísly

Vezmu konkrétní příklad z českého trhu; jméno nechám stranou. Prémiový extrakt z reishi deklaruje přes 30 % betaglukanů a přes 4 % triterpenů a poctivě k tomu zveřejňuje laboratorní protokoly. Betaglukany měřené uznávaným kitem (Megazyme/Neogen) vyšly na 44 % (z toho celkový glukan 64 %, alfa-glukan 20 %), triterpeny přes laboratoř Eurofins zhruba na 6 %.

Hned dodám: ta čísla nejsou vymyšlená — jsou doložená kontrolovaným měřením, líp než u velké části trhu. A nejsou ani nijak vybočující; pro koncentrovaný extrakt jsou v rozmezí, jaké literatura běžně uvádí. Háček je jinde, a je trojí.

Za prvé: i poctivě naměřené číslo je jen tak dobré jako metoda za ním. Těch 44 % je beta-glukan spočítaný odečtem (zase ta jablka s hruškami), ne přímo ta větvená frakce — a s číslem od jiného výrobce, měřeným jinak, ho stejně neporovnáte.

Za druhé: na tom triterpenovém protokolu je dokonce výslovná poznámka, že výsledek slouží jen pro interní potřebu, ne k propagaci. A dává to smysl — takové číslo je relativní ukazatel platný pro jeden vzorek a jednu laboratoř, ne hodnota, kterou byste měli srovnávat napříč výrobci. Přesto na něm marketing staví: z více možných metod se k propagaci hodí ta, která ukáže vyšší číslo, ne nutně ta, která nejvěrněji vystihne skutečné složení.

Za třetí: triterpenový protokol vystavila čínská pobočka laboratoře. Čína je domovem celé tradice vitálních hub — ale zároveň, jak upozorňuje i odborná literatura, místem, odkud pochází velká část houbových doplňků vyráběných bez mezinárodně uznávané správné výrobní praxe.⁷ Není to samo o sobě odsudek; je to jen další důvod, proč číslu na etiketě bez kontextu nevěřit.

Vysoké číslo dobře vypadá; říct, co doopravdy znamená, je těžší.

Plátky lesklokorky ploské na sítu sušičky

Proč já procenta neuvádím

U svých tinktur procento betaglukanů ani triterpenů neuvádím. Ne že bych je tajil — ale vím, jak málo to číslo samo řekne, a nechci slibovat přesnost, kterou metoda neunese. Navíc by to svádělo porovnávat nesrovnatelné.

Místo čísla ručím za věci, které ověřit jdou. Za surovinu: sbírám celé, plně vyzrálé plodnice z českého lesa — žádné zrno, žádný substrát, žádné plnidlo (proč na tom záleží, píšu v článku Z lesa, ne z plantáže). Za šetrné zpracování: suším při nízké teplotě, ne ve vysokém žáru, který křehké molekuly poškozuje⁸, a maceruji dual extraktem. A za to, že jsem skutečný výrobce: sbírám, suším, maceruji a plním sám, po malých várkách, každou opatřím číslem šarže a nechám laboratorně prověřit na mikrobiologickou čistotu; houby z každé nové sběrové lokality navíc na těžké kovy a pesticidy. A není to pro mě jen zboží na prodej — co vyrobím, je vyzkoušené u nás doma i v mém okolí. Celou tu cestu od pařezu po lahvičku popisuju krok za krokem.

Číslo na etiketě se dá vyrobit. Cestu od pařezu po lahvičku ne.

Neuvádím procenta. Ručím za cestu.

Celá plodnice z českého lesa, šarže, laboratorní testy.

Cesta od pařezu po lahvičku · Prohlédnout tinktury

Reference

Wu D. T. a kol. (2017). Evaluation on quality consistency of Ganoderma lucidum dietary supplements collected in the United States. Scientific Reports 7:7792. DOI: 10.1038/s41598-017-06336-3
McCleary B. V., Draga A. (2016). Measurement of β-Glucan in Mushrooms and Mycelial Products. Journal of AOAC International 99(2):364–373. DOI: 10.5740/jaoacint.15-0289
Liu L. a kol. (2025). Molecular identification and quality evaluation of commercial Ganoderma. Medicinal Plant Biology. DOI: 10.48130/mpb-0025-0003
Tokul-Ölmez Ö., Kaplaner E., Öztürk M. (2025). Impact of Collection Locations and Host Trees on the Bioactive Triterpene Composition and Antioxidant Activity of Four Ganoderma Species: A Chemometric Analysis. Chemistry & Biodiversity. DOI: 10.1002/cbdv.202500206
Mirończuk-Chodakowska I., Witkowska A. M. (2020). Evaluation of Polish Wild Mushrooms as Beta-Glucan Sources. International Journal of Environmental Research and Public Health 17(19):7299. DOI: 10.3390/ijerph17197299
Sari M., Prange A., Lelley J. I., Hambitzer R. (2017). Screening of beta-glucan contents in commercially cultivated and wild growing mushrooms. Food Chemistry 216:45–51. DOI: 10.1016/j.foodchem.2016.08.010
Risoli S. a kol. (2023). Mushroom-Based Supplements in Italy: Let's Open Pandora's Box. Nutrients 15(3):776. DOI: 10.3390/nu15030776
Moutia I., Lakatos E., Kovács A. J. (2024). Impact of Dehydration Techniques on the Nutritional and Microbial Profiles of Dried Mushrooms. Foods 13(20):3245. DOI: 10.3390/foods13203245