Plodnice, mycelium, nebo výtrusy? Co je v přípravku doopravdy
Plodnice, mycelium a výtrusy jsou části jedné houby, chemicky ale ne totéž. Proč na tom záleží u studií, co dělá obilí v myceliu a jak to poznat na obalu.
· 7 min čtení
Proč se čísla různých výrobců nedají srovnávat.
Když nezávislý tým vědců proměřil 19 doplňků z reishi z amerického trhu, jen čtvrtina odpovídala tomu, co měli na etiketě — a ve dvou třetinách se místo houby našel škrob, levná výplň.¹
U houbových extraktů se přitom čísly jako „30 % betaglukanů" mává jako důkazem kvality. Háček je v tom, že běžné metody měření házejí do jednoho čísla věci, které k sobě nepatří — trochu jako počítat dohromady jablka a hrušky. Děje se to proto, že levné, nespecifické metody je nerozliší — a vyšší číslo se v marketingu líp vyjímá. Tady vysvětlím, co to číslo doopravdy měří, proč se mezi výrobci nedá srovnávat, a proč ho u svých tinktur neuvádím.
Krátké rozlišení, ať víme, o čem je řeč. Betaglukany jsou složité cukry (polysacharidy) ze stěn houbových buněk — ty větvené molekuly typu 1,3/1,6, kvůli kterým se vitální houby vědecky zkoumají. Alfa-glukany vypadají na první pohled podobně, ale jsou to v zásadě škroby — zásobní cukr, kterého je plné třeba obilí. Chemicky příbuzné, ale úplně jiná věc. A triterpeny (u lesklokorky a reishi takzvané ganoderové kyseliny) jsou skupina hořkých látek rozpustných v lihu. Každé z nich by vydalo na vlastní článek; tady mi jde o ta čísla na etiketě.
Začnu tím, co se v laboratoři vlastně děje. Beta-glukan se totiž většinou neměří přímo. Laboratoř nejdřív stanoví celkový glukan — vzorek rozloží až na glukózu a změří, kolik jí je. Zvlášť stanoví alfa-glukan (ten škrob). A beta-glukan? Ten nezměří, ale dopočítá: celkový glukan minus alfa-glukan.²
A právě tady jsou ta jablka s hruškami. Nejdřív se všechno spočítá dohromady (celkový glukan), pak se odečte jedna část (alfa-glukan/škrob) a co zbyde, se prohlásí za beta-glukan. Neměří se přímo ta větvená frakce, kvůli které houby stojí za pozornost — měří se glukóza a zbytek se odhadne výpočtem. Číslo „44 % betaglukanu" tedy neříká, že 44 % obsahu jsou ty větvené betaglukany, o které jde.
U triterpenů je to ještě výmluvnější. Levné a běžné je stanovit „celkové triterpeny" jednou barevnou (spektrofotometrickou) reakcí — vyjde jedno souhrnné číslo, klidně kolem 6 %. Jenže když se týž vzorek proměří přesnou metodou (LC‑MS/MS), která rozpozná jednotlivé ganoderové kyseliny, zůstanou z toho často jen desetiny procenta — řádově desetkrát až stokrát méně.³ A obsah těch konkrétních kyselin se navíc liší kus od kusu podle původu a stromu, na kterém houba rostla — i u lesklokorky, kterou sbírám.⁴
Laboratoř stanoví celkový glukan, zvlášť stanoví alfa-glukan (škrob) — a betaglukan z toho jen odečte. Na etiketě pak stojí číslo, které samo o sobě nikdy nikdo nezměřil.
Rozdíl dvou měření navíc nese chybu obou. A i to, co zbyde, je směs; větvené 1,3/1,6 řetězce, kvůli kterým se houby zkoumají, jsou jen část z toho.
Tady je háček, který na etiketě nenajdete: výsledek závisí na metodě. Když se stejné houby proměří dvěma různými postupy na beta-glukan, vyjdou různá čísla — protože každá metoda počítá jinak.⁵ A komerční výrobci přitom obvykle sáhnou po té levné a méně přesné, ne po té drahé a specifické. K tomu obsah sám kolísá druh od druhu, ba i mezi kloboukem a třeněm jedné houby.⁶ Bez jednotné, závazné metodiky tak není „32 %" od jednoho výrobce porovnatelné s „38 %" od druhého. Vyšší číslo nemusí znamenat lepší houbu — může znamenat jen jinou metodu nebo jiný kus houby.
Že čísla na etiketě a skutečný obsah nejdou dohromady, není teoretická obava. Zmíněný americký rozbor 19 reishi doplňků našel shodu s etiketou jen u čtvrtiny.¹ Italská studie zase u houbových doplňků ověřovala DNA a zjistila, že jen 6 z 19 vzorků odpovídalo druhu uvedenému na obalu.⁷ A co v těch produktech bylo místo houby? Často levné plnidlo: ten americký rozbor našel u 13 z 19 vzorků (68 %) škrob — cukr, který se přidává jako výplň a v plodnici reishi vůbec není.¹ Mezera mezi tím, co je na etiketě, a tím, co je v lahvičce, je v téhle kategorii spíš pravidlo než výjimka.
Vezmu konkrétní příklad z českého trhu; jméno nechám stranou. Prémiový extrakt z reishi deklaruje přes 30 % betaglukanů a přes 4 % triterpenů a poctivě k tomu zveřejňuje laboratorní protokoly. Betaglukany měřené uznávaným kitem (Megazyme/Neogen) vyšly na 44 % (z toho celkový glukan 64 %, alfa-glukan 20 %), triterpeny přes laboratoř Eurofins zhruba na 6 %.
Hned dodám: ta čísla nejsou vymyšlená — jsou doložená kontrolovaným měřením, líp než u velké části trhu. A nejsou ani nijak vybočující; pro koncentrovaný extrakt jsou v rozmezí, jaké literatura běžně uvádí. Háček je jinde, a je trojí.
Za prvé: i poctivě naměřené číslo je jen tak dobré jako metoda za ním. Těch 44 % je beta-glukan spočítaný odečtem (zase ta jablka s hruškami), ne přímo ta větvená frakce — a s číslem od jiného výrobce, měřeným jinak, ho stejně neporovnáte.
Za druhé: na tom triterpenovém protokolu je dokonce výslovná poznámka, že výsledek slouží jen pro interní potřebu, ne k propagaci. A dává to smysl — takové číslo je relativní ukazatel platný pro jeden vzorek a jednu laboratoř, ne hodnota, kterou byste měli srovnávat napříč výrobci. Přesto na něm marketing staví: z více možných metod se k propagaci hodí ta, která ukáže vyšší číslo, ne nutně ta, která nejvěrněji vystihne skutečné složení.
Za třetí: triterpenový protokol vystavila čínská pobočka laboratoře. Čína je domovem celé tradice vitálních hub — ale zároveň, jak upozorňuje i odborná literatura, místem, odkud pochází velká část houbových doplňků vyráběných bez mezinárodně uznávané správné výrobní praxe.⁷ Není to samo o sobě odsudek; je to jen další důvod, proč číslu na etiketě bez kontextu nevěřit.
Vysoké číslo dobře vypadá; říct, co doopravdy znamená, je těžší.
U svých tinktur procento betaglukanů ani triterpenů neuvádím. Ne že bych je tajil — ale vím, jak málo to číslo samo řekne, a nechci slibovat přesnost, kterou metoda neunese. Navíc by to svádělo porovnávat nesrovnatelné.
Místo čísla ručím za věci, které ověřit jdou. Za surovinu: sbírám celé, plně vyzrálé plodnice z českého lesa — žádné zrno, žádný substrát, žádné plnidlo (proč na tom záleží, píšu v článku Z lesa, ne z plantáže). Za šetrné zpracování: suším při nízké teplotě, ne ve vysokém žáru, který křehké molekuly poškozuje⁸, a maceruji dual extraktem. A za to, že jsem skutečný výrobce: sbírám, suším, maceruji a plním sám, po malých várkách, každou opatřím číslem šarže a nechám laboratorně prověřit na mikrobiologickou čistotu; houby z každé nové sběrové lokality navíc na těžké kovy a pesticidy. A není to pro mě jen zboží na prodej — co vyrobím, je vyzkoušené u nás doma i v mém okolí. Celou tu cestu od pařezu po lahvičku popisuju krok za krokem.
Číslo na etiketě se dá vyrobit. Cestu od pařezu po lahvičku ne.
Celá plodnice z českého lesa, šarže, laboratorní testy.