Houba schovává své nejcennější látky ve dvou oddělených „schránkách". Jeden otevře jenom voda, druhý jenom líh. Dual extract — dvojitá extrakce — znamená použít obě rozpouštědla a obě schránky otevřít. V tomhle článku vysvětlím, co se kde skrývá, co o tom říká věda, a proč to dělám tradičním postupem, ne tím průmyslovým.

Proč jedno rozpouštědlo nestačí

Vitální houby — reishi, lesklokorka, outkovka pestrá, korálovec — obsahují dvě hlavní skupiny zajímavých látek. A každá z nich má jinou povahu.

Polysacharidy a betaglukany jsou velké molekuly, které se rozpouštějí ve vodě. Triterpeny jsou naopak menší, tukové (lipofilní) molekuly, které se ve vodě skoro nerozpustí — potřebují alkohol.

Tady je ten problém: žádné jedno rozpouštědlo neumí obojí. Když houbu jen povaříte, dostanete polysacharidy, ale triterpeny zůstanou v houbě. Když ji jen naložíte do lihu, je to naopak. Proto se dělá dual extract — vodní a lihová extrakce zvlášť, a pak se obě spojí do jedné lahvičky.

Co se čím získá

Tady je zjednodušený přehled, co se z houby uvolní do vody a co do lihu. Platí obecně pro vitální houby; konkrétní zastoupení se druh od druhu liší.

Z tabulky je vidět to hlavní: voda a líh si nekonkurují, doplňují se. Levá polovina hodnotných látek je ve vodě, pravá v lihu. Když chcete celé spektrum látek, potřebujete obě.

Co o tom říká věda (na příkladu reishi)

Nejlíp je to zdokumentované u reishi (lesklokorka lesklá, Ganoderma lucidum) — blízké příbuzné lesklokorky ploské, kterou zpracovávám.

Vodní extrakt reishi je bohatý na polysacharidy. Přehledová práce Sohretoglu a Huang (2018) popisuje, že právě tyto ve vodě rozpustné polysacharidy jsou hlavní složkou, na kterou se u reishi zaměřuje imunologický výzkum.¹

Lihový extrakt je naopak bohatý na triterpeny — u reishi hlavně ganoderické kyseliny. Ty se ve vodě prakticky nerozpustí a izolují se etanolem (Feng a kol., 2018).²

A teď to klíčové. Přehled Lin a Zhang (2004) shrnuje, že vodní (polysacharidová) frakce a lihová (triterpenová) frakce reishi působí v laboratorních pokusech odlišnými mechanismy — každá jinak.³ Jinými slovy nejsou zaměnitelné. Když z houby vezmete jen jednu, o druhou polovinu přicházíte. Podobné rozdíly podle způsobu extrakce byly popsány i u maitake (He a kol., 2019).⁴

Tradiční proces, ne frakcionace

Tady se dostávám k tomu, čím se liším od velkovýroby.

Průmysl jde obvykle dál než jen ke spojení dvou extraktů. Vodní extrakt zahustí, přidá několikanásobek alkoholu navíc, čímž polysacharidy vysráží a oddělí. Pak je čistí a standardizuje na jeden dva měřitelné ukazatele — třeba „obsah betaglukanů X %". V laboratorním protokolu to pak vypadá hezky.

Tomuhle se říká frakcionace a já ji nedělám. Důvod je v tom, že čištění na pár ukazatelů zahodí všechno ostatní — látky, které jsou v houbě přirozeně, ale ještě nebyly dostatečně prozkoumané. To, že u nějaké složky zatím nemáme studii, neznamená, že nemá hodnotu — znamená to jen, že na ni věda zatím nedošla. A já nevidím důvod tyhle látky házet pryč jen proto, že je zatím neumíme změřit.

Ve fytoterapii se přitom dlouho ví, že celý extrakt často působí jinak — a podle řady prací výhodněji — než jedna izolovaná látka ve stejné dávce. Říká se tomu synergie: složky rostlinného nebo houbového extraktu se vzájemně doplňují a posilují. Williamson (2001) tuhle myšlenku shrnuje pod tímto pojmem;⁵ Efferth a Koch (2011) ji popisují jako „multi-target" přístup — víc látek, víc cílů.⁶

A přímo u hub? Mallard a kol. (2019) zkoumali kombinaci reishi, shiitake a maitake na lidských imunitních buňkách a naměřili silnější odezvu u směsi než u jednotlivých extraktů — tedy přesně tu synergii.⁷ Je to jeden pokus, ne důkaz pro každou houbu, ale směr je jasný: celek bývá víc než součet vyčištěných částí.

Místo frakcionace proto dělám ověřený tradiční postup — vodní odvar a lihovou maceraci, pak spojení. Žádné srážení, žádné čištění navíc, žádné ředění.

Má to ještě jeden důsledek, který mi dává smysl: je to šetrnější k přírodě. Odpadá energie na zahušťování a sušení sraženiny a odpadá ten alkohol navíc, který se na srážení spotřebuje. Méně kroků, méně energie, míň lihu.

Proč je usazenina v lahvičce v pořádku

Když si moji tinkturu necháte chvíli stát, můžete na dně vidět jemnou usazeninu nebo lehký zákal. Chci, abyste věděli, že to tak má být.

Vysvětlení je v tom, co jsem psal výš. Ve chvíli, kdy spojím vodní a lihový extrakt, stoupne v lahvičce podíl alkoholu — a část polysacharidů (betaglukanů) se z roztoku přirozeně vysráží. Je to úplně tatáž chemie, kterou průmysl schválně používá k tomu, aby polysacharidy izoloval. U mě se to děje jen částečně a samovolně.

Jinými slovy ta usazenina nejsou nečistoty. Jsou to ty cenné polysacharidy. Stačí lahvičku před použitím protřepat a rozptýlí se zpátky. Naopak úplně čirá tinktura bez jakékoli usazeniny by u dual extractu měla vzbudit otázku — buď v ní polysacharidů moc není, nebo je z ní někdo odstranil.

Závěr

Dual extract není módní pojem. Je to nutnost, která vyplývá z chemie houby: cenné látky jsou rozdělené mezi vodu a líh, a kdo chce celé spektrum, musí mít obě.

Já k tomu přidávám jedno rozhodnutí — nefrakcionovat. Nechávám v tinktuře celé spektrum, ne jen vyčištěnou frakci. Je to tradiční, ověřený a k přírodě šetrnější postup. A ta usazenina na dně? To je důkaz, že tam ty látky opravdu jsou.

Jestli vás zajímá, proč zrovna líh, a ne bezalkoholový glycerin, rozebral jsem to zvlášť v článku Proč alkohol, a ne glycerin?

---

Reference

1. Sohretoglu D, Huang S. Ganoderma lucidum Polysaccharides as An Anti-cancer Agent. Anti-Cancer Agents in Medicinal Chemistry. 2018. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29141563/
2. Feng N, Wei Y, Feng J, et al. Preparative isolation of ganoderic acid S, ganoderic acid T and ganoderol B from Ganoderma lucidum mycelia by high-speed counter-current chromatography. Biomedical Chromatography. 2018. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29748985/
3. Lin ZB, Zhang HN. Anti-tumor and immunoregulatory activities of Ganoderma lucidum and its possible mechanisms. Acta Pharmacologica Sinica. 2004. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15525457/
4. He Y, Zhang L, Wang H. The biological activities of the antitumor drug Grifola frondosa polysaccharide. Progress in Molecular Biology and Translational Science. 2019. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31030750/
5. Williamson EM. Synergy and other interactions in phytomedicines. Phytomedicine. 2001. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0944711304700586
6. Efferth T, Koch E. Complex interactions between phytochemicals. The multi-target therapeutic concept of phytotherapy. Current Drug Targets. 2011. https://www.ingentaconnect.com/content/ben/cdt/2011/00000012/00000001/art00012
7. Mallard B, Leach DN, Wohlmuth H, Tiralongo J. Synergistic immuno-modulatory activity in human macrophages of a medicinal mushroom formulation consisting of Reishi, Shiitake and Maitake. PLOS ONE. 2019. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31697749/