Blog
Plodnice, mycelium, nebo výtrusy? Co je v přípravku doopravdy
· 7 min čtení
Plodnice, mycelium, nebo výtrusy?
Co je v přípravku doopravdy.
Na krabičce stojí jméno houby. Uvnitř ale může být plodnice z lesa, mycelium vypěstované na obilí, nebo prášek z výtrusů. Jsou to části jedné houby, složením to ale nejsou totéž.
U reishi to změřili: triterpenoidy jsou převážně v plodnici a mycelium jich má nejméně.¹ ² Mycelium pěstované na obilí si navíc nese škrob, který nafoukne číslo „polysacharidů". Výsledek studie proto platí jen pro tu část houby, kterou zkoumala.
Co je co
Houba není jen to, co vidíme. Většinu života žije jako mycelium (podhoubí): síť jemných bílých vláken, která prorůstá dřevo a rozkládá ho. Na fotce prorostlo pařezem až na jeho okraj.
Když je mycelium dost silné, založí plodnici. To je ta část, kterou v lese vidíme a kterou sbírám. Plodnice dozraje a vypouští výtrusy, ze kterých vyroste nové mycelium.
V přírodě roste ve dřevě. Pro přípravky se pěstuje v laboratoři, v tekutém médiu nebo na obilí, nejčastěji na rýži nebo ovsu.
Roste v lese nebo v pěstírně. Tradiční surovina, ze které se dělaly odvary.³
Mikroskopická „semena" houby s tvrdou stěnou. Jako sporový prášek se prodávají hlavně u reishi.
Proč se v tom lidé ztrácejí
Pod jedním jménem se prodává plodnice i mycelium a na obalu nemusí stát, co z toho uvnitř je. Studie se pak citují u všeho, co nese stejné jméno.
Nejčastěji to vidím u outkovky. Většina výzkumu u lidí se týká PSK, extraktu z mycelia. Víc o něm níž.
Čím se liší složení
Plodnice a mycelium jsou tentýž organismus v jiné fázi života a vyrábějí jiné látky. Podobně jako list a kořen jedné rostliny.
Nejpodrobněji to změřili u reishi. Plodnice měla 364 vlastních látek, které v myceliu chyběly, mycelium jich mělo vlastních 25. Většina triterpenoidů byla v plodnici.¹ Jiná práce potvrzuje, že mycelium jich má ze všech částí nejméně.² V myceliu a v médiu, ve kterém rostlo, bylo naopak víc některých polysacharidů.¹
U outkovky existuje jedno přímé srovnání. Lihové výluhy z plodnice a z mycelia se lišily výtěžkem i tím, jak působily v laboratorních pokusech.⁴ U lesklokorky ploské takové srovnání zatím nikdo neudělal. Změřené je to u reishi.
Mycelium přitom není bezcenné. I vodný extrakt z mycelia reishi měl v pokusech na myších měřitelný účinek.⁵ Je to jen jiná surovina. Co platí pro ni, neplatí automaticky pro plodnici, a naopak.
Mycelium na obilí
V lese roste mycelium ve dřevě. V laboratoři se často pěstuje na vařené rýži nebo ovsu. Obilí se od něj oddělit nedá, takže se rozemele s ním.
Obilí je hlavně škrob. Obecná metoda na „polysacharidy" počítá všechny cukry, škrob z obilí taky. Číslo na obalu proto vypadá vysoko, i když β-glukanů z houby je v přípravku málo. Ve 13 z 19 přípravků s reishi z amerického trhu našli škrob, β-glukan typický pro reishi jen v pěti.⁶
Autoři jiné studie proto píšou, že výrobky z plodnic a z mycelia se podle obsahu β-glukanů srovnávat nedají. Médium, na kterém mycelium roste, přidává i cukry, které z houby nejsou.³
PSK: nejznámější výzkum outkovky je z mycelia
Když se píše o outkovce, skoro vždy se cituje PSK. To ale není houba z lesa. Je to horkovodní extrakt z mycelia jednoho kmene outkovky, pěstovaného v laboratoři.⁷ ⁸
V Japonsku se PSK používá jako lék od poloviny 70. let, v Číně podobný PSP z jiného kmene.⁷ ⁹ Proto má outkovka tolik studií u lidí, víc než většina hub. Ty studie ale zkoumaly konkrétní přípravek: vyčištěný extrakt, jeden kmen, mycelium a vlastní dávkování.
O PSK píšu, protože vysvětluje, proč se outkovce věnuje tolik pozornosti.
Výtrusy: moderní produkt
Výtrusy jsou drobounká „semena" houby s velmi tvrdou stěnou. Sporový prášek reishi je produkt posledních desetiletí. Rozšířil se, až když se tu stěnu naučili narušit.¹⁰ ¹¹ Tradičně se používala plodnice.³
Kolik je ve sporovém prášku triterpenů, se studie přou. Rozbor 12 šarží naměřil méně než polovinu oproti plodnici, i když měly výtrusy stěnu z víc než 85 % narušenou.¹² Starší práce s méně přesnou metodou došla k opaku.¹³ Jisté je jen to, že sporový prášek je třetí surovina, ne zahuštěná plodnice.
Kdy sbírám plodnice
Plodnice se během roku mění, a s ní i to, co v ní je. Záleží proto i na tom, kdy se sbírá.
Lesklokorka ploská je víceletá a výtrusy pouští víceméně průběžně, takže okamžik „po vysypání výtrusů" u ní není. Sbírám jednoleté plodnice, a to na podzim, kdy jsou vyzrálé.
Outkovku pestrou sbírám taky na podzim, protože jí v lese roste nejvíc. Většinou těsně před vypuštěním výtrusů nebo krátce po něm. Úplně malé plodničky jsou na sběr moc malé. Dlouho po vypuštění výtrusů plodnice žloutnou a napadá je hmyz.
Jak se složení během zrání mění, změřili zatím jen u pěstované reishi. Dospělá plodnice měla před vypuštěním výtrusů 15,3 mg triterpenoidů na gram, po něm 8,7 mg.² Polysacharidů naopak přibývalo až do fáze výtrusů.¹⁴ Pro lesklokorku ploskou ani outkovku taková data nejsou.
U lesklokorky ploské se řídím i chutí. Zralá plodnice je hořká, což bývá na podzim. U reishi z Asie autoři hořkou chuť připisují vysokému obsahu triterpenových kyselin, jedné ze skupin triterpenoidů.¹⁵
Jak to poznat na obalu
Na obalu hledám, z jaké části houby přípravek je. Mycelium se pozná podle slov „mycelium", „podhoubí" nebo „mycelium na obilí". Někdy to prozradí až složení, kde je rýže nebo oves. Když na obalu část houby chybí, zeptám se výrobce.
Šest údajů, které na obalu hledám, jsem sepsal v článku Prášek, odvar, tinktura, nebo extrakt?
Dělám z plodnic, které sám sbírám.
Plodnice outkovky pestré a lesklokorky ploské z českého lesa. Vodní výluh a lihovou maceraci dělám zvlášť a pak je spojím.
Prohlédnout tinkturu z outkovky
Prohlédnout tinkturu z lesklokorky
Zdroje
- Xie C. L. a kol. (2020): Mapping the metabolic signatures of fermentation broth, mycelium, fruiting body and spores powder from Ganoderma lucidum by untargeted metabolomics. LWT 129: 109494. doi:10.1016/j.lwt.2020.109494
- Xu X., Li C., Wu F. a kol. (2025): Integrated transcriptomic and targeted metabolomic analysis reveals the key genes involved in triterpenoid biosynthesis of Ganoderma lucidum. J Fungi 11(1): 57. doi:10.3390/jof11010057
- Mallard B., Leach D. N., Wohlmuth H., Tiralongo J. (2019): Synergistic immuno-modulatory activity in human macrophages of a medicinal mushroom formulation consisting of Reishi, Shiitake and Maitake. PLoS One 14(11): e0224740. doi:10.1371/journal.pone.0224740
- Knežević A. a kol. (2018): Antioxidative, antifungal, cytotoxic and antineurodegenerative activity of selected Trametes species from Serbia. PLoS One 13(8): e0203064. doi:10.1371/journal.pone.0203064
- Chang C. J. a kol. (2015): Ganoderma lucidum reduces obesity in mice by modulating the composition of the gut microbiota. Nat Commun 6: 7489. doi:10.1038/ncomms8489
- Wu D. T. a kol. (2017): Evaluation on quality consistency of Ganoderma lucidum dietary supplements collected in the United States. Sci Rep 7: 7792. doi:10.1038/s41598-017-06336-3
- PDQ Integrative, Alternative, and Complementary Therapies Editorial Board (2024): Medicinal Mushrooms (PDQ®), Health Professional Version. National Cancer Institute. cancer.gov
- Habtemariam S. (2020): Trametes versicolor (synn. Coriolus versicolor) polysaccharides in cancer therapy: targets and efficacy. Biomedicines 8(5): 135. doi:10.3390/biomedicines8050135
- Saleh M. H., Rashedi I., Keating A. (2017): Immunomodulatory properties of Coriolus versicolor: the role of polysaccharopeptide. Front Immunol 8: 1087. doi:10.3389/fimmu.2017.01087
- Soccol C. R. a kol. (2016): Pharmacological properties of biocompounds from spores of the lingzhi or reishi medicinal mushroom Ganoderma lucidum: a review. Int J Med Mushrooms 18(9): 757–767. doi:10.1615/IntJMedMushrooms.v18.i9.10
- Xu J., Li P. (2019): Researches and application of Ganoderma spores powder. Adv Exp Med Biol 1181: 157–186. doi:10.1007/978-981-13-9867-4_6
- Liu M. T., Chen L. X., Zhao J., Li S. P. (2020): Ganoderma spore powder contains little triterpenoids. Chin Med 15: 111. doi:10.1186/s13020-020-00391-1
- Li J. J. a kol. (2014): Study on variation of main ingredients from spores and fruiting bodies of Ganoderma lucidum. Zhongguo Zhong Yao Za Zhi 39(21): 4246–4251. PubMed 25775802
- Ma S., Chen Y., Huang H. a kol. (2025): Structural characteristics, sugar metabolizing enzyme activity and biological activity of Ganoderma lucidum polysaccharides at different growth stages. Sci Rep 15: 4834. doi:10.1038/s41598-025-89559-z
- Hennicke F., Cheikh-Ali Z., Liebisch T., Maciá-Vicente J. G., Bode H. B., Piepenbring M. (2016): Distinguishing commercially grown Ganoderma lucidum from Ganoderma lingzhi from Europe and East Asia on the basis of morphology, molecular phylogeny, and triterpenic acid profiles. Phytochemistry 127: 29–37. doi:10.1016/j.phytochem.2016.03.012