Troudnatec kopytovitý: jak vypadá a proč na jaře kouří
Jeden z nejběžnějších chorošů na bucích a břízách má tvar koňského kopyta a na stromě vydrží roky. Na jaře se z jeho spodní strany valí bílý výtrusný prach, který vypadá jako kouř.
Troudnatec kopytovitý práší výtrusy, konec květnaJak troudnatec kopytovitý poznáte
- Tvar: kopyto se zaoblenou hranou, 5 až 50 cm široké, bokem přirostlé ke kmeni, bez nohy.
- Horní strana: šedá až šedohnědá, se soustřednými pásy. Pásy jsou přírůstky z jednotlivých sezon, protože plodnice je víceletá.
- Spodní strana: světle okrová až hnědá, s drobnými póry, tři až čtyři na milimetr.
- Dužnina: tvrdá, dřevnatá, okrově hnědá. Na řezu voní po okurce a mouce.
- Kde roste: celý rok na živých i odumřelých listnáčích, hlavně na bucích a břízách. Na jehličnanech jen výjimečně.
- Jedlost: nejedlý, dužnina je tvrdá jako dřevo.
Na jaře práší. Troudnatec tvoří výtrusy jen krátce, většinu roku je plodnice sterilní. Česká mykologická společnost uvádí předjaří a časné jaro, jiné zdroje celé jaro a v menší míře podzim. Tenhle jsem natočil na konci května na Vysočině a výtrusného prachu bylo tolik, že se valil jako kouř z komína.
Výtrusný prach je bílý. Tím se liší od lesklokorky ploské, která kolem sebe práší hnědě.
Stupně na klobouku jsou roky růstu. Starý troudnatec jich má tolik, že vypadá jako schodiště.
Patrovité přírůstky na padlém kmeni
Troudnatec kopytovitý na kmeni břízyKromě buku roste nejčastěji na bříze. Na živém stromě i na padlém kmeni způsobuje bílou hnilobu: dřevo pod ním světlá, měkne a drobí se.
Někdy vyroste tak, že připomíná hřib praváka. Dole je zbytek plodnice z loňského roku, nahoře měkká růstová zóna té letošní.
Troudnatec ve tvaru klasické houbyS čím si ho splést
- Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) má u okraje červený až oranžový pás a roste i na smrcích a dalších jehličnanech. Troudnatec kopytovitý má klobouk šedohnědý a na jehličnanech skoro nikdy neroste.
- Lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) je plochá, hnědá a práší hnědý výtrusný prach. Do její bílé spodní strany se dá nehtem kreslit a čára během chvíle zhnědne. Víc v návodu na sběr lesklokorky ploské a v deníku ze sběru 22. 9..
Troudnatec pásovaný: červený pás a světlý okrajTohle je troudnatec pásovaný. Červený pás podél okraje ho prozradí i z dálky.
Troud, klobouky a Ötzi
Z vysušené a vyklepané dužniny se dělal troud, který chytal jiskru a uchovával oheň. Odtud české jméno i latinské fomentarius, tedy „troudnatý".
Nejstarší doklad je z Alp. Muž z ledovce Ötzi, který zemřel před více než 5 000 lety, měl v brašně u opasku troud připravený právě z troudnatce kopytovitého (Peintner a kol. 1998).
Z plodnic macerovaných v louhu se vyklepávaly tenké plstnaté pláty a z nich se šily čepice, vesty nebo rukávníky.
Troud se ale nepoužíval jen na oheň. V 18. a 19. století se prodával v evropských lékárnách jako obvaz, který zastavoval krvácení, a sloužil i k vypalování ran (Roussel a kol. 2002). Lékárníci ho znali pod jménem Fungus chirurgorum, houba chirurgů. Ve střední Evropě patří k pěti chorošům, které lidové léčitelství používalo nejšíř (Grienke a kol. 2014).
Zdroje
- Česká mykologická společnost: Myko atlas, druhové listy Fomes fomentarius a Fomitopsis pinicola. myko.cz
- Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU: Atlas poškození dřevin, troudnatec kopytovitý. rumex.mendelu.cz
- Wikipedie: Troudnatec kopytovitý. cs.wikipedia.org
- Peintner U., Pöder R. & Pümpel T. (1998): The Iceman's fungi. Mycological Research 102(10): 1153–1162. DOI: 10.1017/S0953756298006546
- Roussel B., Rapior S., Charlot C., Masson C.-L. & Boutié P. (2002): Histoire des utilisations thérapeutiques de l'amadouvier, Fomes fomentarius. Revue d'histoire de la pharmacie 50(336): 599–614. DOI: 10.3406/pharm.2002.5432
- Grienke U., Zöll M., Peintner U. & Rollinger J. M. (2014): European medicinal polypores. A modern view on traditional uses. Journal of Ethnopharmacology 154(3): 564–583. DOI: 10.1016/j.jep.2014.04.030