17. listopadu 2024 · 6 min čtení

Outkovka pestrá — kompletní návod na sběr v lese

Outkovku pestrou potkáte v lese skoro celý rok. Sbírat se ale vyplatí jen zlomek z toho, na co narazíte.

Rozhoduje spodní strana klobouku. Dokud je bílá, plodnice žije. Jakmile zežloutne, dosloužila — a shora přitom může vypadat pořád hezky.

Níže jsou čtyři znaky, podle kterých ji poznávám, a houby, se kterými se dá splést.

Houba, kterou Asie zná dva tisíce let

Outkovka pestrá je chorošovitá houba používaná v tradiční čínské medicíně už asi dva tisíce let; první záznam bývá kladen do herbáře Šen-nungův kánon léčivých látek. V Asii vznikly z jejího mycelia přípravky PSK a PSP (nejznámější je japonský Krestin, vyráběný do roku 2017).

To jsou izolované farmaceutické látky z laboratoře — ne tinktura z lesa. Píšu o nich proto, že vysvětlují, proč se téhle houbě věnuje tolik pozornosti, ne proto, abych je sliboval v lahvičce.

Kdy ji hledat

Roste od jara do podzimu. Podzim je optimální — většinou říjen, v tom období najdete spoustu čerstvých plodnic. Jako u jiných hub je důležité, aby zapršelo.

Outkovka pomalu roste i v zimě, její kvalita ale rapidně klesá s přemrznutím. Plodnice jsou mechanicky poměrně stálé, takže na ně narazíte po celý rok — starší plodnice ale ke sběru vhodné nejsou.

Coriolus

Coriolus versicolor

Přesně z takových plodnic — sbíraných na podzim v českém lese — dělám dvojitý extrakt.

od 300 KčKoupit tinkturu

Outkovka pestrá na padlém kmeni

Kde ji hledat

Roste na odumřelém dřevě listnatých stromů. Nejčastěji na dubu a buku.

Každá dřevokazná houba potřebuje k růstu vlhkost, takže na jižních svazích jí moc nenajdete. Úplně stinná místa ale taky nemá ráda — vyhovují jí místa, kde alespoň chvíli přes den svítí.

Les se spoustou mrtvého dřeva a dostatkem vlhkosti — ideální pro choroše

Outkovka pestrá na pařezu — vpředu starší plodnice, uprostřed mladé, vzadu outkovka chlupatá

Nejčastěji na pařezech

Nejčastěji ji nalézám na pařezech pokácených dubů, nebo v lokalitách, kde se mrtvé stromy neodklízejí — často v údolích, tam se všem chorošům daří.

Každá lokalita, každý kopec i údolí má své typické houby. Na jednom kopci můžete najít spoustu outkovky pestré a hned na vedlejším spoustu outkovky pýřité. Nebuďte proto zklamaní z prvního neúspěchu a zkuste to o kopec dál.

Jak outkovku pestrou poznat

Čtyři znaky, které si vždycky projdu, než plodnici vezmu.

1 · Zabarvení

Outkovka pestrá. Pestrá znamená, že je proužkovaná — a má přitom mnoho různých zbarvení: hnědé, žluté, okrové, rezavé, modrošedé, šedočerné. Vybarvení záleží na konkrétních podmínkách: stáří plodnice, vlhkost, roční období, druh stromu.

Nedávno jsem narazil na tři kmeny pět metrů od sebe. Na každém z nich byla outkovka — a pokaždé jinak zbarvená.

Anglický název turkey tail, krocaní ocas, je pro její vzhled velmi trefný.

Outkovka pestrá — soustředné pruhy na klobouku

Devět plodnic outkovky pestré v mřížce, seřazených od smetanově bílé a okrové přes rezavou a šedohnědou po modrošedou, čokoládovou a téměř černou

Čerstvá plodnice — bílá až lehce béžová spodní strana klobouku

2 · Spodní strana klobouku

Čerstvé plodnice jsou zespodu klobouku bílé, maličko béžové. Dnes už sbírám jedině tyhle. Časem rychle žloutnou až do hněda — ty už nebrat.

Velmi důležitým znakem jsou póry. Outkovka se vyznačuje 3–8 póry na milimetr, což je na hranici pozorovatelnosti okem. Jiné druhy mají často větší póry, jinou barvu pórů, nebo nemají rourky vůbec. Rourky jsou krátké, kolem 2 mm.

Shora pestrá a proužkovaná, zespodu bílá s drobnými póry — když posíláte outkovku k určení, vyfoťte i spodek

3 · Sametový povrch

Na horní straně klobouku obvykle bývají jemné chloupky, pouhým okem takřka nepozorovatelné. Na pohmat je povrch jemný a sametový.

Jemné chloupky a póry — sametový povrch klobouku zblízka

Čerstvá plodnice zblízka · český les

4 · Je pružná a kožená

Plodnice jsou měkké na dotek a pružné. Ne křehké, ne dřevnaté.

Podobné houby

Rostou i podobné houby. Dobrou zprávou je, že žádná z nich není jedovatá — při záměně tedy jen nedostanete houbu, o kterou vám šlo. Outkovek je celá řada druhů, víc se o nich dočtete na myko.cz.

Outkovka, bránovitec a pevník vedle sebe

Vedle sebe

Outkovka pestrá, bránovitec dvoutvárný a pevník chlupatý. Velikostí podobné, ale liší se barvou shora a hlavně zespodu — každá má jinou spodní stranu klobouku.

Moje outkovka je ve videu trochu od bláta — pršelo.

Outkovka chlupatá

Je na povrchu výrazně chlupatá, jak napovídá název. Plodnice jsou bílé, větší a tužší. Stává se, že roste na jednom pařezu s outkovkou pestrou.

Outkovka chlupatá vedle outkovky pestré na jednom pařezu

Šedopórka osmahlá — šedé póry na spodní straně klobouku

Šedopórka osmahlá

Šedopórka je podobná rozměrem i vzhledem trsů plodnic a má i podobné póry. S jistotou ji rozeznáte podle šedých pórů na spodní straně klobouku; na horní straně není proužkovaná.

Roste na stejném dřevě jako outkovka, takže obě běžně najdete na jednom pařezu kousek od sebe. Ve videu níž je přesně taková dvojice: vpravo outkovka, vlevo šedopórka. Shora se dají splést. Zespodu už ne.

Outkovka a šedopórka na jednom pařezu — rozdíl je vidět zespodu

Pevníky

Pevníky jsou velmi běžné a rozměrově podobné outkovce pestré, tvoří podobné trsy plodnic — ale jsou nápadně oranžovožluté a na spodní straně klobouku jsou hladké, bez pórů.

Pevník chlupatý zespodu — hladká spodní strana bez pórů

Bránovitec dvoutvárný zespodu — purpurové zbarvení a větší póry

Bránovitec dvoutvárný

Tvoří podobné trsy plodnic jako outkovka, ale liší se zásadně purpurovou barvou a póry vespod klobouku jsou větší. Mladé plodnice nemusí být ještě tak výrazně zabarvené — i malinký náznak purpurové barvy na kterékoli z plodnic ale jasně říká, že o outkovku nejde.

Boltcovitka mozkovitá

Shora si ji s outkovkou pestrou splést můžete — je taky proužkovaná a roste v podobných trsech. Zespodu je ale tmavá a bez pórů, jen zvrásněná.

Je to příbuzná Jidášova ucha a má i podobnou želatinovou konzistenci — žádná pružná kůže jako u outkovky.

Boltcovitka mozkovitá shora — proužkovaná jako outkovka

Trs boltcovitky mozkovité na kmeni — mezi plodnicemi prosvítá tmavá spodní strana — Z boku už je vidět tmavý spodek

Boltcovitka mozkovitá zespodu — tmavě šedofialová zvrásněná spodní strana bez pórů — Zespodu tmavá, zvrásněná, bez pórů

Podobné houby na jednom místě

Všechny na jednom místě

Narazil jsem na místo, kde pohromadě rostla celá řada hub podobných outkovce:

Šedopórka osmahlá — bez proužků, zespodu šedé póry.
Pevník — zespodu hladký, bez pórů.
Outkovka hrbatá — zhruba pětkrát větší, podle stáří bílá až zelená.
Bránovitec dvoutvárný — tvarem i velikostí podobný, prozradí ho fialové okraje.
Klanolistka obecná — zespodu lupeny místo pórů.

Kvalita — které plodnice brát

Jako všechny živé organismy i plodnice outkovky pestré procházejí vývojem. Mladé plodnice jsou ze spodní strany klobouku jasně bílé — v téhle fázi houba uvolňuje výtrusy.

Jakmile jsou všechny výtrusy uvolněny, plodnice umírá, což se projeví žloutnutím až zhnědnutím spodní strany klobouku. Ještě starší plodnice typicky zelenají, protože na nich začnou růst řasy.

Takhle vypadá mladý trs

Na fotografii je velmi mladá plodnice — je na ní už zřejmá diferenciace na jednotlivé měsíčky. Přesně tyhle sbírám.

Vývoj plodnic outkovky pestré — velmi mladý trs s patrnou diferenciací na jednotlivé měsíčky

Živý okraj vs. zatažená hrana

Růstové zóny na okrajích

Rostoucí outkovka má okraj klobouku nabobtnalý, zaoblený — plodnice ještě žije a přirůstá. Hned vedle ve videu je starší kus se zataženými hranami; že už je starý, potvrdí i pohled zespodu.

Zatažený okraj sám o sobě ale znamená jen to, že outkovka právě teď neroste — ne že je automaticky špatná. Pokud se zatáhla před pár dny, třeba jen kvůli nedostatku vody, je její kvalita pořád velmi dobrá. Pokud ale neroste už týdny, dávno uvolnila všechny výtrusy a bylo dlouho sucho, výrazně degraduje.

A tyhle nechte být

Jakmile plodnice uvolní všechny výtrusy, umírá — a to je na ní vidět.

Staré plodnice

Zežloutlá až zhnědlá spodní strana znamená, že plodnice dosloužila. Ještě starší kusy zelenají, protože na nich začnou růst řasy. Nebrat.

Poznat staré plodnice je důležité nejen kvůli vlastnímu sběru, ale i při vytipovávání nových míst, kde outkovka roste.

Staré plodnice — zežloutlá až zelenající spodní strana

Silně zdegradované plodnice outkovky pestré porostlé mechem, pravděpodobně loňské — Začátek podzimu: silně zdegradované plodnice porostlé mechem, patrně loňské

Staré zčernalé plodnice outkovky pestré — Začátek podzimu: staré zčernalé plodnice, nejspíš loňské

Uschlé plodnice outkovky pestré v létě — Léto: uschlé plodnice, půl roku až rok staré

Ošklivé loňské plodnice outkovky pestré v létě — Léto: ošklivé loňské plodnice

Starší plodnice outkovky pestré v zimě — Zima: starší plodnice z podzimu

Outkovka napadená červy — patrné exkrementy larev

Napadení červy

Je docela běžné — ty malé kuličky jsou exkrementy larev. Spíš nebrat; nebo alespoň jen ty části, které nejsou zasažené.

Zdravá a napadená spodní strana vedle sebe — pak trus a líhnoucí se larvy zblízka

Larva na klobouku — přesně proto se každý kus při sběru obrací a prohlíží

Napadení plísní

Potkáte ho podstatně vzácněji než červy, ale potkáte — šedobílý povlak přes celé plodnice. Taky nebrat.

Plíseň · spíš rarita

Pařez s outkovkou pestrou, napůl ořezaný

Jak sklízet šetrně

Outkovku netrhejte. Občas se plodnice utrhne čistě, ale stejně snadno s ní vytrhnete i kus podhoubí ze dřeva.

Nejlíp to jde se zubatým nožem — líp než s čímkoli jiným. Pružnou, koženou plodnici přeřízne bez mačkání a rvaní, těsně u dřeva. Plodnice jde pryč, mycelium zůstane v pařezu neporušené.