Exkluzivní český malovýrobce · lesní sběr
Dr.HOUBIČKAVitalita z lesa

· 9 min čtení

Chaga (rezavec šikmý): kompletní návod na sběr v lese

Chaga je černá hrouda na bříze, která vypadá jako kus ohořelého dřeva. Uvnitř je rezavě oranžová a tvrdá jako skála. Česky se jí říká rezavec šikmý (Inonotus obliquus) a roste i v našich lesích.1, 2

Patří mezi houby, které se dnes zmiňují v souvislosti s tradiční čínskou i severskou medicínou, a jak si stojí mezi ostatními, popisuji v článku Které houby čínské medicíny rostou v českém lese? Tady je jen sběr: podle čeho chagu poznám, kde ji hledám, čím ji dostat ze stromu, jak ji zpracovat doma a s čím se plete.

Dva kusy chagy: zvenku černá rozpraskaná kůra, uvnitř rezavě oranžové nitroDva kusy chagy: zvenku černá rozpraskaná kůra, uvnitř rezavě oranžové nitro

Jak chagu poznat

Poznáte ji podle tří znaků. Rozhodují dohromady, jeden sám nestačí.

  • Na bříze. Hledejte ji hlavně na břízách. U nás roste i na bucích, na ostatních listnáčích výjimečně.1, 2
  • Černá rozpraskaná hrouda. Povrch je uhlově černý a hluboce popraskaný, jako by dřevo ohořelo. Je beztvará, nemá klobouk ani póry.1, 3
  • Uvnitř rezavě oranžová. Pod černou kůrou je rezavě oranžové až žlutohnědé korkovité nitro. Nejvíc svítí na čerstvém lomu.3, 10
Tři znaky chagy za 20 sekund
Rozpraskaný černý povrch chagy zblízkaRozpraskaný černý povrch chagy zblízka

Když oranžová není vidět

U téhle chagy nebyla oranžová na povrchu skoro vidět. Prozradil ji rozpraskaný černý povrch, a když jsem kus odlomil, bylo jasno. Proto se vyplatí do hroudy kousek rýpnout: pod černou kůrou musí být oranžová.

Co chaga vlastně je

To, čemu se říká chaga, není plodnice. Je to sterilní výrůstek, tvrdá masa podhoubí, která drží ránu na kmeni otevřenou. Výtrusy netvoří, ty dělá až skutečná plodnice, o které píšu níže.3, 6, 7

Houba se do stromu dostane ranou, nejčastěji po špatně zarostlé ulomené větvi. Uvnitř kmene rozkládá dřevo bílou hnilobou a hniloba trvá desítky let. Chaga je jen ta část, která je z ní vidět zvenku.2, 3, 10

Roste hlavně na břízách. V Česku ji ale najdete překvapivě často i na bucích, méně na dubech a javorech.1, 2, 4 Prameny se rozcházejí v tom, jak je u nás hojná: atlas České mykologické společnosti píše „nehojně“,1 studie z roku 2008 s autorem z Mendelovy univerzity „relativně běžně“.3 Na Červeném seznamu hub ČR není.5

Skutečná plodnice rezavce šikmého pod roztrženou kůrou břízy. Foto: caspar s, Wikimedia Commons, CC BY 2.0Skutečná plodnice rezavce šikmého pod roztrženou kůrou břízy. Foto: caspar s, Wikimedia Commons, CC BY 2.0

Skutečná plodnice: svatý grál mezi choroši

Skutečnou plodnici rezavce šikmého vidělo jen málo mykologů. Americký mykolog Sam Ristich jí říkal svatý grál mezi choroši. Že černá hrouda na bříze a tahle plodnice patří k jedné houbě, popsali mykologové až v roce 1938.8

Plodnice vzniká až na konci života stromu, nebo dokonce po jeho odumření, někdy i několik let po něm.1, 7, 8 Roste pod kůrou, vždy nad chagou a často vysoko na kmeni. Když dozraje, roztrhne kůru zevnitř a odkryje plochu pórů, nejdřív žlutohnědou, pak tmavě červenohnědou, obvykle do 30 centimetrů dlouhou.8

Vydrží ale jen pár dní. Hmyz ji sežere tak rychle, že z ní skoro nic nezbude, ve Finsku hlavně larvy brouka Triplex russica.8 Proto ji uvidí jen málokdo. Atlas České mykologické společnosti ji vede jako velmi vzácnou a uvádí ji od srpna do prosince.1 Další fotku, od finského mykologa Tuoma Niemelä, najdete na první straně článku Lawrence Millmana.

Kde chagu hledat

Chaga roste celý rok, protože výrůstek na stromě vydrží řadu let.3, 6, 7 Hledat ji tedy můžete kdykoli. V zimě, na holých stromech, jsou hroudy vidět nejlépe.

Březový les v únoru. Na holých kmenech jsou hroudy vidět nejlépeBřezový les v únoru. Na holých kmenech jsou hroudy vidět nejlépe

Je chaga z mrazu lepší?

Mezi sběrači se traduje, že se chaga má sbírat v zimě, nejlépe v mrazu, jinak je slabá. Vědecky to doložené není. Jediná studie, která chagu z různých ročních období porovnávala (Kanada, tři stromy, jeden rok), nenašla mezi obdobími rozdíl ve výtěžnosti extraktu. Nejvíc kyseliny betulinové měla chaga sebraná na podzim a zimní vyšla lépe jen v jednom laboratorním testu. Sami autoři píšou, že zvyklost sbírat chagu jen v určitou roční dobu nemá vědecký základ.11

O složení rozhoduje víc strom a samotný výrůstek než roční období. Ve studii z Estonska a Finska byla všechna chaga sebraná v zimě, a přesto se výrůstky výrazně lišily: chaga z olše měla několikanásobně víc kyseliny betulinové než chaga z břízy a ve vzorcích ze severního Finska ji nenašli vůbec.12 Zima má tedy hlavně praktickou výhodu: chagu na holém stromě snáz najdete.

Často roste vysoko

Chaga často roste vysoko na kmeni, tam, kde strom kdysi přišel o větev.6 Ze země vidíte černou hroudu, ale z dálky nepoznáte, jestli je to chaga, nebo nádor. Ani u téhle hroudy na fotce to nevím. Než si dovezete žebřík, zkuste hledat stopy chagy níž na stejném kmeni. Hodí se i dalekohled, stačí jednooký.

Tmavá hrouda vysoko na bříze. Chaga, nebo nádor? Zespodu se nedá určitTmavá hrouda vysoko na bříze. Chaga, nebo nádor? Zespodu se nedá určit
Nahoře velká chaga, dole v puklině dvě malé nad sebouNahoře velká chaga, dole v puklině dvě malé nad sebou

Roste v pásech

Podle mé zkušenosti chaga často roste v pásu podél kmene, takže pod velkou hroudou nahoře najdete menší výrůstky i níž. Na fotce je nahoře velká chaga a dole v puklině dvě malé nad sebou. To je typický znak a zároveň dobrá známka, že ani ta velká nahoře není nádor.

Puklina na kmeni

Další taková puklina. Dlouhá černá rána na bílé kůře s malými výrůstky je dobrý důvod podívat se, co roste výš.

Podélná puklina na bříze s malými černými výrůstkyPodélná puklina na bříze s malými černými výrůstky

S čím se chaga plete

Žádná z hub, se kterými se chaga plete, není podle atlasu České mykologické společnosti jedovatá. Všechny jsou tuhé a nejedlé, takže záměnou se neotrávíte.1 Horší je, že dva ohňovce, které rostou na břízách, jsou na Červeném seznamu, a omylem byste odsekali vzácnou houbu.5

Nejsnáze se chaga splete z dálky: velká tmavá hrouda vysoko na stromě bývá často nádor.9 A protože jsou hroudy nejlépe vidět v zimě na holých stromech, právě v zimě se pletou nejčastěji. Zkuste proto do hroudy nejdřív trochu rýpnout. Co s jistotou nepoznáte, nesbírejte.

Nádor na kmeni

Nádor je přerostlé dřevo samotného stromu.7, 9 Na fotce roste na stromě, který není bříza. Není výrazně černý a místo oranžové je spíš hnědý. Stačí do něj trochu rýpnout a je jasné, že je to dřevo.

Nádor na stromě, který není břízaNádor na stromě, který není bříza
Černý výrůstek po infekci, bez prasklin a bez oranžovéČerný výrůstek po infekci, bez prasklin a bez oranžové

Černý výrůstek po infekci

Tenhle výrůstek je sice černý, ale není rozpraskaný. Je to spíš změť zahnutých výrůstků a nikde na něm není oranžová. Není to chaga, ale jiná infekce stromu.

Ohňovce na bříze

Ohňovec bývá nahoře také černý a rozpraskaný. Tvarem je to ale klobouk nebo kopyto s póry na spodní straně, kdežto chaga je beztvará. Uvnitř je rezavě až tabákově hnědý, takže barva nitra tady tolik nepomůže. Rozhodují póry: chaga je nemá.1, 9

Na bříze roste ohňovec hladký (Phellinus laevigatus), rozlitý po kmeni, s hnědými póry. Červený seznam ho vede jako zranitelný druh navržený k zákonné ochraně. Ohňovec Lundellův (Phellinus lundellii), který na bříze roste také, je dokonce ohrožený.1, 5 Ohňovce na bříze proto nechte být. Na olších jsou naopak ohňovce velmi běžné.

Tmavé rozpraskané plodnice ohňovce na kmeniTmavé rozpraskané plodnice ohňovce na kmeni
Mladý březovník obecný na kmeni břízyMladý březovník obecný na kmeni břízy

Březovník obecný (Fomitopsis betulina)

Roste jen na břízách, ale s chagou má málo společného. Je to klobouk se šedohnědým povrchem a bílými póry, uvnitř má bílou dužninu a není tvrdý jako kámen.1

Troudnatec kopytovitý a troudnatec pásovaný

Na bříze často roste troudnatec kopytovitý, o kterém mám i samostatný článek Troudnatec kopytovitý: jak vypadá a proč na jaře kouří. Obvykle je světle šedý, mladé plodnice (na fotce nahoře) ale bývají někdy do hněda.

Na bříze občas najdete i troudnatec pásovaný (na fotce dole).1 Tady vás může splést oranžová a tmavá barva. Tvarem je to ale typický klobouk choroše bez nohy, kdežto chaga je beztvará.

Na bříze nahoře mladý troudnatec kopytovitý, dole troudnatec pásovanýNa bříze nahoře mladý troudnatec kopytovitý, dole troudnatec pásovaný
Coriolus 50 ml · na trsu outkovkyCoriolus 50 ml · na trsu outkovky

Outkovku pestrou sbírám sám a dělám z ní tinkturu.

Dual extract z plodnic outkovky pestré z českého lesa. Vodní výluh a lihovou maceraci dělám zvlášť a pak je spojím.

Prohlédnout tinkturu z outkovky

Jak ji dostat ze stromu

Chaga je tvrdá jako skála. Když jdete na chagu, vezměte si s sebou majzlík, a až ji najdete, kámen, kterým do majzlíku budete tlouct. Nožem se toho moc nezmůžete.

Majzlíkem odsekávejte jen samotnou chagu, do zdravé kůry a dřeva nesekejte. Část u kmene nechávám na stromě.

S majzlíkem u chagyS majzlíkem u chagy
Chaga, kterou jsem řezal nožemChaga, kterou jsem řezal nožem

Hodina a půl s nožem

Tuhle chagu jsem nožem řezal asi hodinu a půl. Kus jsem nakonec dostal dolů, ale majzlík by mi ten čas ušetřil.

Co zůstalo na stromě

V ráně jsou vidět zbytky rezavě oranžového nitra. Majzlík by kus oddělil rychleji a čistěji.

Místo po chaze, v ráně zbytky rezavě oranžového nitraMísto po chaze, v ráně zbytky rezavě oranžového nitra

Sbírejte bezpečně a šetrně

  • Pro sebe a bez poškození stromu. Lesní zákon dovoluje každému sbírat lesní plody pro vlastní potřebu, ale zakazuje poškozovat stromy a sbírat způsobem, který les poškozuje.13 Proto odsekávejte jen chagu, ne kůru a zdravé dřevo. Když si nejste jistí, nebo chcete sbírat víc než pro sebe, zeptejte se vlastníka lesa.
  • Chráněná území. V národních přírodních rezervacích se nesbírá a v dalších chráněných územích rozhodují pravidla konkrétního místa.14
  • Ohňovce nechte na stromě. Dva ohňovce z břízy jsou na Červeném seznamu, viz výše.5
  • Pozor na strom. Uvnitř kmene s chagou bývá velký sloupec hniloby a strom se v místě infekce snáz zlomí.6, 7
Chaga nalámaná na kouskyChaga nalámaná na kousky

Zpracování doma

Doma chagu nalámu na kousky velké několik centimetrů a usuším je v sušičce při nízké teplotě. Na prach ji hned nedrtím: jemný prášek má na vzduchu obrovský povrch a oxiduje, takže podle mé zkušenosti ztrácí hodnotu, kdežto kousky vydrží. Melu ji až před použitím.

Na drcení potřebujete výkonný vysokootáčkový mixér. Chaga je tak tvrdá, že slabší stroj rychle zničí.

Tinktura na plodnici lesklokorky · český lesTinktura na plodnici lesklokorky · český les

Lesklokorku ploskou sbírám sám a dělám z ní tinkturu.

Dual extract z plodnic lesklokorky ploské z českého lesa. Vodní výluh a lihovou maceraci dělám zvlášť a pak je spojím.

Prohlédnout tinkturu z lesklokorky

Zdroje

  1. Česká mykologická společnost: Myko atlas, druhové listy Inonotus obliquus, Phellinus laevigatus, P. lundellii, P. igniarius, Fomitopsis betulina, Fomes fomentarius a Fomitopsis pinicola. myko.cz
  2. Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU: Atlas poškození dřevin, rezavec šikmý. rumex.mendelu.cz
  3. Lee M.-W., Hur H., Chang K.-C., Lee T.-S., Ka K.-H., Jankovsky L. (2008): Introduction to Distribution and Ecology of Sterile Conks of Inonotus obliquus. Mycobiology 36(4): 199–202. DOI 10.4489/MYCO.2008.36.4.199
  4. Včelák J. (2021): Specifika výskytu plodnic rezavce šikmého (Inonotus obliquus) na území ČR. Bakalářská práce, MENDELU. nusl.cz
  5. Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 46. PDF
  6. Blanchette R. A. (2023): Old Growth Fungi and the Rhino Horn Chaga. FUNGI 16(1): 50–55. PDF
  7. Maine Forest Service (2023): Chaga/Cinder Conk (Inonotus obliquus). PDF
  8. Millman L. (2012): o plodnici Inonotus obliquus (s fotkou Tuoma Niemelä). FUNGI 5(3): 10–12. PDF. Odtud i citace Sama Ristiche a práce Campbell W. A., Davidson R. W. (1938): A Poria as the fruiting stage of the fungus causing the sterile conks on birch. Mycologia 30: 553–561 a Schigel D. S. (2011): Polypore-beetle associations in Finland. Annales Zoologici Fennici 48: 319–348.
  9. Spinosa R., Bunyard B. (2012): o houbách a výrůstcích zaměňovaných s chagou. FUNGI 5(3): 44–47. PDF
  10. Natural Resources Canada (2024): Sterile conk trunk rot of birch. tidcf.nrcan.gc.ca
  11. Wontcheu Fotso Y. A. a kol. (2023): Extraction, Chemical Composition, Antiradical Capacity, and Photoprotective Effect of Inonotus obliquus from Eastern Canada. Nutraceuticals 3(3): 380–402. DOI 10.3390/nutraceuticals3030029
  12. Drenkhan R. a kol. (2022): Comparative Analyses of Bioactive Compounds in Inonotus obliquus Conks Growing on Alnus and Betula. Biomolecules 12(9): 1178. DOI 10.3390/biom12091178
  13. Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon (§ 19, § 20). zakonyprolidi.cz
  14. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 29). zakonyprolidi.cz

Fotka skutečné plodnice: caspar s, Sprängticka (Inonotus obliquus), Wikimedia Commons, licence CC BY 2.0, zmenšeno. Ostatní fotky jsou moje.

Kam dál