Lesklokorka ploská: blízká příbuzná reishi z českého lesa
Čím se lesklokorka ploská od reishi liší na pohled, jaké skupiny látek sdílejí, kde srovnání končí a proč se reishi k nám téměř vždy dováží.
· 4 min čtení
Světlo a tma, teplo a chlad, nádech a výdech. Tradiční čínská medicína v nich nevidí dva soupeře, ale dvě poloviny jednoho kruhu, které se pořád přelévají jedna v druhou. Ukážu to na světle, které sílí a slábne, a na jedné otáčející se šipce.
Dnes vám vysvětlím jin a jang. Světlo, tma, teplo, chlad, nádech, výdech. Tradiční čínská medicína popisuje tyto harmonické cykly a balanc mezi nimi jako cestu k rovnováze.
Kývám hlavou a intenzita světla stoupá a klesá. Symbol nad hlavou se podle ní plní a vyprazdňuje: se světlem roste světlá polovina, jang, s tmou tmavá, jin. Úplně ale nezmizí ani jedna.
Znaky 阴 a 阳 původně znamenaly jednoduchou věc: jang je strana, která je ke slunci přivrácená, jin ta odvrácená.³ Představte si kopec. Je to pořád tentýž kopec, jen v jinou hodinu svítí slunce na jiný svah. Jin a jang proto nejsou dvě věci, ale dva stavy jedné.
Nejstarší kniha čínské medicíny, Su Wen,¹ to říká velkými slovy: „Jin a jang jsou cestou nebe a země, osnovou všech věcí, otcem a matkou proměn.“² A hned dodává, že jeden se mění v druhý: „Nahromaděný jin se nutně stává jangem a nahromaděný jang jinem.“² Proto má symbol tečky. Uprostřed světla je semínko tmy a uprostřed tmy semínko světla.
Země se otáčí pořád stejně rychle, a přesto světla na jednom místě přibývá a ubývá po vlně: ráno roste, v poledne vrcholí, večer slábne a v noci je ho nejméně. Rovnoměrný kruh se promítne do vlny, které fyzika říká sinusovka.
Animace ukazuje totéž. Šipka se točí rovnoměrně, poloha jejího konce kreslí do pruhu vlnu a symbol nahoře se podle ní plní a vyprazdňuje. Šoupátkem ji zrychlíte, zpomalíte nebo pustíte opačně, a pak jde i den pozpátku. Uprostřed se šipka zastaví a vlna zrovná. Když vlnu, nebo sebe, zastavíte na jedné straně, nebudete se časem cítit dobře a protipól vás začne přirozeně přitahovat. Když se k němu dlouho nedostanete, vzniká nerovnováha a ta vám nedělá dobře.
Su Wen dělí den přesně na tyhle čtyři úseky: „Od úsvitu do poledne je jang v jangu, od poledne do soumraku jin v jangu, od setmění do kuropění jin v jinu a od kuropění do úsvitu jang v jinu.“²
| jin | jang |
|---|---|
| noc | den |
| tma | světlo |
| chlad | teplo |
| klid | pohyb |
| klesání | stoupání |
| stahování dovnitř | rozptylování ven |
| vnitřek | vnějšek |
| země | nebe |
| voda | oheň |
Dvojice pocházejí ze Su Wen a z čínské encyklopedie tradiční medicíny.² ³ Nádech a výdech z videa jsou taky takový kruh: jeden se bez druhého neobejde.
Tradiční čínská medicína dává každé surovině povahu na škále od studené přes neutrální po horkou. U léčivých hub vychází překvapivě klidně: Čínský lékopis řadí skoro všechny doprostřed.⁴
Tradiční čínská medicína nechce, aby jedna strana vyhrála. Su Wen přirovnává nesoulad jinu a jangu k roku, kterému něco chybí: „jako jaro bez podzimu nebo zima bez léta“. A rovnováhu popisuje takhle: „Je-li jin klidný a jang skrytý, duch je v pořádku.“²
Kruh se přitom točí dál, takže rovnováha není místo, kde se dá zůstat stát. Je to střed, ke kterému se pořád vracíme. Když jsme od něj příliš dlouho daleko, třeba při dlouhém stresu, nedělá nám to dobře.
Dual extract z plodnic lesklokorky ploské z českého lesa. Vodní výluh a lihovou maceraci dělám zvlášť a pak je spojím.
Prohlédnout tinkturu z lesklokorky