Lesklokorka Pfeifferova: tři roky u jednoho buku
Lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi) patří k nejvzácnějším lesklokorkám, jaké u nás rostou, a Červený seznam hub ji vede jako zranitelný druh.
Tři roky jsem se chodil dívat k jednomu buku, na kterém roste. Pokaždé vypadala jinak: v září hnědá jako kakao, v listopadu rudá jako lak, další léto mrtvá a o rok později znovu mladá a bledá.
Listopad 2023: lesklokorka Pfeifferova po deštiZáří: hnědá od výtrusů
V září byly všechny plodnice matně hnědé. Lak, podle kterého se lesklokorka Pfeifferova pozná, zakrývala silná vrstva kakaově hnědých výtrusů. Německý mykolog Hermann Jahn o ní píše, že je v tu dobu skoro k nepoznání.
Výtrusy vznikají na spodní straně v rourkách a nahoru je vynesou proudy vzduchu. U příbuzné lesklokorky ploské to natočili Weber a Mattheck: za slabého větru vzniká za plodnicí vír, který výtrusy vyhodí nad klobouk. Jahn u Pfeifferovy našel silnou vrstvu výtrusů v kůře buku ještě 80 centimetrů nad plodnicí. Proto je hnědá i kůra kolem.
Září 2023: klobouk hnědý od výtrusů, okraj bílý
Kolem půl metru
K největší plodnici jsem na měřítko položil ruku. Hrboly mých kloubů mají dohromady 9 centimetrů a podle nich vychází plodnice mezi krajními body kolem půl metru.
Je to odhad z fotky, ne měření metrem. Plodnice leží dál od objektivu než ruka, a proto bude skutečnost spíš o něco větší než menší.
Klouby ruky mají 9 cm, plodnice vychází kolem 50 cmListopad: po dešti se ukázal lak
O šest týdnů později, po dešti, byl výtrusný prach pryč a plodnice se leskly rudohnědě jako nalakované. Ten lak je vosková vrstva na kůrce a Jahn ho považuje za nejspolehlivější znak druhu. Je to směs vosků a pryskyřic, která měkne už kolem 40 °C.
Déšť ale nesmyl všechno naráz. Spodní plodnice, které ta horní nejspíš kryla před deštěm, zůstaly hnědé.
Listopad 2023: po dešti rudá a lesklá
Červen 2024: největší plodnice, odumřelá a zezelenaláČerven 2024: všechny mrtvé
Další rok v červnu byly všechny plodnice mrtvé. Zmatněly, zezelenaly, nejspíš od řas, a bílý přirůstající okraj neměla ani jedna.
Plodnice lesklokorky Pfeifferovy jsou víceleté. Jahn píše, že vydrží několik let, a jedna jím popsaná měla 18 vrstev rourek. Tyhle na buku nejspíš rostly už několik let a zimu 2023/24 nepřežily.
Červenec 2025: staré se rozpadly, rostou nové
O rok později zbyly ze starých plodnic u paty stromu rozpadlé kusy s tmavou, odumřelou spodní stranou. Na kmeni ale vyrostly dvě nové. Jsou bledě nažloutlé, lak ani rudou barvu zatím nemají a zespodu jsou čistě bílé. Na horní je zahojená rána.
Houba sama žije uvnitř kmene a plodnice jsou jen její část, která tvoří výtrusy. Proto se může vrátit, i když předchozí plodnice odumřely.
Červenec 2025: stará plodnice se rozpadá u paty
Můj oblíbený strom
„Tohle je můj oblíbený strom. Roste tady lesklokorka Pfeifferova, je na pořádném stromě, takže tu bývají pěkné exempláře.“
Ve videu je celý buk: u paty rozpadlá stará plodnice, výš na kmeni ty dvě nové a zblízka ta horní s ránou.
Proč ji nechávám růst
Jan Kout v roce 2020 shromáždil z herbářů, literatury a vlastních nálezů 28 doložených lokalit v Česku, většinou v parcích se starými stromy. Skutečných bude víc: na Moravě většina přibyla až po roce 2000 a sám jsem ji v okolí viděl na více místech.
Červený seznam hub z roku 2024 počítá i s místy, která nikdo nezapsal. Podle jeho metodiky to i tak v celém Česku dělá nejvýš zhruba pět set osídlených kmenů a pařezů. V seznamu z roku 2006 ještě chyběla, v tom nejnovějším je vedená jako zranitelná. Zákonem chráněná u nás není, Červený seznam je odborné hodnocení, ne zákaz.
Ubývá i jinde v Evropě. Celosvětový červený seznam IUCN ji vede jako téměř ohroženou a její populace klesá. Německý červený seznam ji řadí mezi ohrožené druhy a v Maďarsku je od roku 2013 chráněná zákonem.
Roste jen na starých stromech a těch ubývá. Starý strom napadený dřevokaznou houbou může v parku ohrozit lidi, a proto se kácí. Pařez ponechaný na místě už ale podle Kouta nikoho neohrozí a lesklokorka na něm roste dál. IUCN také doporučuje nechávat staré stromy i padlé kmeny na místě.
Proto ji nesbírám a místo, kde roste, neprozrazuji. Když ji najdete, nechte ji být. Splést se dá hlavně s hojnou lesklokorkou ploskou, zvlášť když je pod výtrusy. Jak je rozeznat, popisuji v návodu na lesklokorku ploskou.
Tu, kterou sbírám, je lesklokorka ploská
Tinkturu dělám z lesklokorky ploské, která patří k nejběžnějším chorošům na listnáčích. Pfeifferovu nechávám růst.
Návod na lesklokorku ploskou
nebo
Prohlédnout tinkturu z lesklokorky
Zdroje
- Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda 46. PDF
- Kout J. (2020): Ekologie a zeměpisné rozšíření lesklokorky Pfeifferovy (Ganoderma cupreolaccatum) v České republice. Mykologické listy 147: 10–18. PDF
- Saar I., Kałucka I. L., Perini C., Krisai-Greilhuber I., Jordal J. B. (2024): Ganoderma pfeifferi. The IUCN Red List of Threatened Species. iucnredlist.org
- Dämmrich F. a kol. (2016): Rote Liste der Großpilze Deutschlands. Naturschutz und Biologische Vielfalt 70(8): 31–433. rote-liste-zentrum.de
- Papp V., Szabó I. (2013): Distribution and host preference of poroid basidiomycetes in Hungary I. – Ganoderma. Acta Silvatica et Lignaria Hungarica 9: 71–83. DOI 10.2478/aslh-2013-0005
- Jahn H. (1963): Mitteleuropäische Porlinge (Polyporaceae s. lato) und ihr Vorkommen in Westfalen. Westfälische Pilzbriefe 4: 1–143, G. pfeifferi s. 82–84. PDF
- Weber K., Mattheck C. (2010): Zur Sporulation von Ganoderma applanatum (Flacher Lackporling). Aerodynamische Tricks. Karlsruher Institut für Technologie. PDF
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (seznam zvláště chráněných druhů). zakonyprolidi.cz